(80 a 73 let)
Postoloprty byly poznamenány dvěma násilnými událostmi. Těsně před 2. světovou válkou a také po jejím skončení. Ani jedna nepřinesla nic dobrého. Navíc obě jsou odsouzeníhodné a nelze na ně zapomenout.
Po vypálení chomutovské synagogy 11. listopadu 1938 byli Židé, kteří nestačili utéct, hnáni na Louny a biti sudetskými Němci do okleštěného Československa přes Postoloprty. Po konci války 1945 se karta obrátila a násilí bylo zaměřeno proti místním Němcům, především z Postoloprt a z nedalekého Žatce. Ti byli v červnu 1945 shromážděni v Postoloprtech. Muži a chlapci od třinácti let byli internováni v kasárnách a ostatní posláni do koncentračního tábora v levonické bažantnici. Tábor vznikl v roce 1943 a byl určen mužským židovským míšencům a nežidovským manželům Židovek z celého protektorátu. Velká část Němců, včetně několika dětí, byla na konci války popravena československou armádou bez soudu. Počet obětí se odhaduje na 800 až 1 000 osob, některé odhady dokonce mluví o ještě vyšších číslech. Postoloprtský masakr byl druhou nejtragičtější událostí při živelných násilnostech takzvaného divokého odsunu Němců. Na místě tábora je dnes pomník těmto obětem.
Pavel Edvard Vančura
foto © Pavel Panenka, www.vets.cz; Wikimedia Commons
Pomník obětem
Kasárna Postoloprty
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
