(150 let)
Na úpatí hory Říp se 10. května 1868 konala za účasti dvaceti tisíc lidí protestní akce, během níž se čeští občané, politici a umělci ohradili vůči rakousko-uherskému vyrovnání z února 1867, které národu nepřineslo kýžená práva. Tento první tábor lidu odstartoval sérii tzv. táborových hnutí. Zároveň byl při této události slavnostně vyzvednut jeden z devatenácti základních kamenů Národního divadla. Jeho následné položení se stalo další táborovou manifestací.
Táborová hnutí, kterým se z iniciativy historika Jaroslava Golla začalo říkat tábory lidu namísto původně navrhovaného anglického meeting, se konala v letech 1868–1871 na místech spojených s legendami či historií českého národa. Hlavními centry hnutí byly zejména vrchy a hrady, například Blaník, Oreb, Karlštejn, Bezděz, Pravda (Lounsko), Žižkov, Kravsko (Znojemsko), Košumberk, Potštejn, Ostrá hůrka (Opavsko) či pražský Střelecký ostrov. Mnoho z nich však nebylo povolených, a pořadatelé tak byli zatýkáni či trestáni pokutou. I přes perzekuce a zákazy se uskutečnilo 143 těchto táborů, kterých se zúčastnilo na 1,5 milionu lidí. Přesto toto hnutí nakonec nebylo úspěšné. Proto se české politické elity rozhodly pro politiku pasivní rezistence.
TreBl
foto © Wikimedia Commons, Tábor lidu na hoře Mužský v roce 1869
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
