(400 let)
V květnu, přesně 22., uplyne 400 let od chvíle, kdy v Praze proběhla schůzka radikálních předáků opozice, na níž byl schválen plán akce proti královským místodržícím. Kostky byly vrženy a místodržící byli příštího dne z oken Hradu svrženi.
Atmosféra v Praze byla napjatá. Již 21. května 1618 se přes zákaz krále Ferdinanda II. v Karolinu konal zemský sněm kvůli dodržování Rudolfova majestátu náboženské svobody. Diskuse představitelů nekatolické šlechty pokračovala i dalšího dne. Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic nabídl hlavním radikálům ke schůzce svůj zánovní renesanční palác na Malostranském náměstí. (Smiřičtí patřili mezi nejbohatší rody předbělohorských Čech. Jejich palác dal vystavět Zikmund Smiřický v letech 1603–1613 na místě čtyř gotických domů.) Spiklenci dohodli plán defenestrace a nazítří ji sami provedli: místodržící Vilém Slavata i Jaroslav Bořita z Martinic a písař Fabricius letěli z oken Starého královského paláce. Rozbuška stavovského povstání a „české fáze“ třicetileté války vzplála. A palác Smiřických? Po porážce povstání byl zkonfiskován a vystřídal řadu majitelů. Roku 1895 přešel pod Zemský výbor Království českého a začal sloužit parlamentu. Dnes je součástí komplexu budov Poslanecké sněmovny, a tím zapsán mezi Národní kulturní památky.
-ak-
foto © autor, Malá Strana s palácem Smiřických (na snímku vlevo dole)
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
