Sdružení Bohemia Centralis působí na území Středočeského kraje, přesněji v jeho západní části. Rozkládá se v regionu Kladensko, Rakovnicko, Slánsko, Kralupsko a Berounsko včetně obce Tetín. Dnes vás zveme do našeho pestrého kraje za zajímavými stavbami. Pojďte navštívit místa, která se v členských městech váží k tzv. první republice.
Kousek od známých Rozdělovských věžáků z padesátých let stojí v Kladně kostel svatého Václava. Ve svém byzantském kabátě vypadá starobyle, ale není. Vyrostl až ve dvacátých letech podle projektu architekta Františka Havleny a patří k nejzajímavějším stavbám kladenské architektury první republiky. A rozhodně k těm nejméně typickým. Zato kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Kročehlavech, to už je meziválečná moderna jako ze vzorníku. Samý pravý úhel, beton a sklo.
Na podobě prvorepublikového Kladna se výrazně podílel i zdejší rodák Rudolf Černý, autor Lidového domu na třídě T. G. M., polikliniky na náměstí Svobody nebo budovy nynější Střední odborné školy na náměstí dr. E. Beneše. A hned naproti stojí budova okresního soudu od architekta Aloise Dryáka, rodáka z nedalekých Olšan. V budově původně sídlila hornická Revírní bratrská pokladna, jak dodnes připomínají symboly zkřížených kladiv v jejím průčelí.
Nejzaměstnávanějším meziválečným architektem v blízkém Rakovníku byl funkcionalista F. A. Libra. Podle jeho projektů tam ve 20. a 30. letech vyrostla například budova nynější Masarykovy obchodní akademie v Pražské ulici, budova nynější Komerční banky na Husově náměstí s odvážnou fasádou z černého leštěného kamene (kvůli které rozestavěná budova upadla v podezření, že v ní vznikne krematorium) nebo památník slavných operních pěvců bratrů Burianů v urnovém háji.
Střediskem sportovního i kulturního života na venkově byly za první republiky sokolovny. Jedna taková vyrostla koncem dvacátých let v Tetíně. Cvičilo se v ní, tancovalo, hrálo divadlo i promítaly filmy. Dnes ji mohou využívat i turisté k nenáročnému přenocování. Foto je z roku 2003. Budova prošla v r. 2016 rekonstrukcí.
Vedle sokoloven se za první republiky hodně stavěly i mosty. Ten Masarykův v Kralupech nad Vltavou začal sloužit veřejnosti v roce 1928. Vznikl podle projektu inženýra Farského a architekta Jiřího Krohy. Je dlouhý dvě stě metrů a podpírají ho tři oblouky, přičemž ten prostřední je široký osmdesát metrů. Což je o kousek víc než šířka řeky Vltavy, která pod mostem protéká.
Stojí v Talichově údolí a říká se jí Talichova. Komu jinému by tedy secesní vila kousek za městem Berounem mohla kdysi patřit než věhlasnému dirigentovi Václavu Talichovi. Dům je to sice secesní, ale díky svému známému majiteli do našeho prvorepublikového výčtu patří. Václav Talich ji koupil v roce 1936. Beroun se mu stal druhým domovem. Chcete-li vědět víc, zajděte si do místního muzea do Talichovy pamětní síně.
Příkladem architektury první republiky ve Slaném je budova městské spořitelny, jež stojí na místě dřívějšího peněžního ústavu. Starou budovu nechal stavitel Vilibald Hieke v roce 1930 zbourat a na stejné parcele vybudoval podle návrhu královéhradeckého architekta Jana Rejchla, mimo jiné autora Národní banky v Hradci Králové, moderní budovu.
Základní kámen byl položen 12. 6. 1930 a již 15. 11. 1931 byla nová městská spořitelna slavnostně otevřena. Sochařská výzdoba pochází z dílny Václava Nejtka, jenž je také autorem sochy „Spořivost“, kterou můžeme spatřit vně budovy na nároží. Po druhé světové válce musela být socha odstraněna kvůli špatné statice budovy a na své původní místo se vrátila až po 36 letech – 12. 5. 1994, kdy byla znovu slavnostně odhalena.
Na výlet za stavbami první republiky na českém středozápadě vás zve Bohemia Centralis.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
