Michael Marzell Bohin

27.05.2018 | 20:20
Michael Marzell Bohin

Haličský lékař
Nit tohoto příběhu se začíná odvíjet v Haliči na západní Ukrajině, v tehdejším Lembergu, dnešním Lvově. V židovské rodině JUDr. Jakuba Bohina, tajného rady fi nančního úřadu, a učitelky Bedřišky, rozené Morgensternové, se 18. 1. 1895 narodil syn Michael Marzell Bohin.

Základní školu i polské gymnázium absolvoval ve Lvově. V devatenácti letech (1914) narukoval do armády jako zdravotník. Za obranu Lvova byl vyznamenán (1917) a jako poručík zdravotní služby získal Vojenský záslužný kříž. Po rozpadu mocnářství (1918) se stává Lvov součástí tzv. Druhé Polské republiky. Michael zde zahájil studia medicíny a na konci druhého semestru odešel do Prahy (podle záznamu z 25. 11. 1919 se zapsal do šestého semestru) a pokračoval ve studiích na Univerzitě Karlově. Absolvoval v necelých 27 letech. Při převzetí lékařského diplomu (10. 12. 1921) musel podepsat reverz, kterým se vzdává lékařské praxe v ČSR, protože neměl její občanství. To mu bylo přiznáno až díky sňatku s Ludmilou Tobkovou (* 19. 6. 1896). Než sňatek uzavřel, musel se nejprve vzdát své víry a přijmout křest 15. 11. 1925 z rukou kněze Českobratrské církve evangelické.
Po studiích působil na bakteriologické klinice prof. Houla a poté v sanatoriu Na Pleši pro léčbu pacientů s plicními chorobami. Po nástupu na I. chirurgickou kliniku na Karlově náměstí v Praze se seznámil s prof. Rudolfem Jedličkou, předním českým chirurgem, zakladatelem české rentgenologie. Jedličkovo jméno je spojeno od roku 1913 s Jedličkovým ústavem nebo o rok mladším Pražským sanatoriem v Podolí, kde Michael působil v laboratoři. V září 1926 nastoupil jako praktický lékař v Bílině a v letech 1927–1934 jako železniční a praktický lékař v Lounech. V roce 1934 se odstěhoval do Prahy a otevřel si zde soukromou praxi na Žižkově, v Husinecké ulici 2/557. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava 16. 3. 1939 v důsledku protižidovských opatření přišel v roce 1940 o lékařskou praxi a s manželkou se přestěhovali do Přibyslavské ulice č. 10. Jeho jméno bylo vedeno v tzv. jmenných listech Zentralstelle (úzce souvisejících s přípravou deportací Židů z protektorátu), pod číslem 3 662, jako Žid ve smíšeném manželství, který neměl být „zatím“ postižen dalšími represemi.
Nakonec přece jen Ústřední úřad pro řízení židovské otázky do Michaelova života zasáhl. Jako lékaře jej příkazem z 20. 1. 1943 přidělil do sběrného „cikánského tábora“ v Letech u Písku, kde vypukla epidemie skvrnitého a břišního tyfu. Michael coby zkušený odborník v oblasti infekčních chorob s pomocí MUDr. Bohumila Stejskala, přiděleného sem rozkazem z Nemocnice na Bulovce, dokázal epidemii zastavit. Poté co byl v květnu 1943 tábor v Letech uzavřen, Michael byl přemístěn do obdobného tábora v Hodoníně u Kunštátu. Po uzavření tohoto tábora 1. 12. 1943 se vrátil do Prahy, kde působil jako lékař pro židovskou obec.
Ironií osudu je, že 19. 10. 1944 byl zatčen gestapem, převezen do Petschkova paláce a odtud, patrně přes věznici Pankrác, 25. 10. do policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín. K dalším výslechům na Pankrác byl převezen z Terezína 7. listopadu a vrácen zpět 19. 12. Důvod jeho zatčení byl přinejmenším zvláštní. Poté co nacisté na podzim 1939 obsadili Varšavu, dokumenty zajištěné zpravodajské službě odvezli do Berlína. Po pěti letech v nich kdosi objevil, že jistý MUDr. M. Bohin, polský Žid ze Lvova, dodal v létě 1939 polskému konzulátu zprávy o přesunech německých vojsk. Vše bylo předáno pražskému gestapu, a to obvinilo Michaela ze špionáže. Pravda je, že v roce 1939 pracoval na polské ambasádě Michaelův spolužák z lvovského gymnázia, se kterým opravdu před jeho odjezdem ze země mluvil a který si jejich rozhovor zaznamenal.
Michael ani tentokrát v Terezíně dlouho nepobyl. Již 30. ledna 1945 byl s dalšími vězni transportován do vyhlazovacího koncentračního tábora Mauthausen. Shodou náhod se tu seznámil s českými vězni, kteří pomáhali nově příchozím. Když měl být přemístěn do pobočného tábora v Gusenu, pomohli mu čeští vězni, kteří pracovali v táborové pobočce gestapa, kde se nacházely všechny personálie vězňů. Vyměnili Michaelovu registrační kartu židovského vězně za kartu Čecha drženého v tzv. ochranné vazbě z politických důvodů. Podobně byly pozměněny jeho údaje v táborové písárně, díky čemuž se dostal do sanitního tábora vně komplexu, kde se kontroly prováděly jen sporadicky, protože esesáci se báli infekcí. Michael věznění přežil a 19. května se zesláblý, vysílený a stižený cukrovkou vrátil do Prahy, kde strávil několik týdnů ve vinohradské nemocnici.
Válku přežil, ale manželství se mu rozpadlo a z celé jeho rodiny ve Lvově přežil jen jeho švagr. Počátkem srpna 1945 opět zahájil lékařskou praxi na své předválečné adrese a patrně v této době si změnil jméno na Michal. Do ordinace za ním přicházela řada Romů a Sintů, někdejších pacientů. V roce 1947 byl veden jako zdravotní konzultant ČSD a praktický lékař. V listopadu 1948 se oženil s o 25 let mladší Márií Biokovou z polské Goslawice, která mu po získání zdravotnického vzdělání pomáhala jako ošetřovatelka v ordinaci na Masarykově nádraží. Přestože byl Michael vzdělaný muž, hlubokých odborných znalostí, který hovořil pěti jazyky a publikoval ve švýcarském odborném tisku, ani éra komunismu mu nepřála. V roce 1950 je veden již jen jako lékař železniční ambulance na Masarykově nádraží.
MUDr. Michael Bohin zemřel na srdeční infarkt 26. ledna 1956. Na jeho poslední cestě na Nový židovský hřbitov na Olšanech jej doprovázela řada bývalých spoluvězňů z Mauthausenu, ale také početný zástup Romů a Sintů. Na skromném náhrobku najdete hebrejský nápis: „Ať je jeho duše svázána ve svazku živých.“

Luděk Sládek

www.pamatnik-terezin.cz
www.facebook.com/TerezinMemorial


Registrační štítek MUDr. Bohina Nový židovský hřbitov v Praze 
(hrob 023-002-035) V tomto domě měl MUDr. Bohin svou ordinaci Plán tábora v Letech Tábor v Letech


tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku červen 2018

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.