(840 let)
Je to stará pravda. Upadnete-li v nelibost u nadřízených, nebo dokonce u vrchnosti, často to pro vás dobře neskončí. Nejinak dopadl i kníže Soběslav II.
Se Soběslavem (vládl v letech 1173–1178) se začal kymácet trůn již roku 1176, kdy se pustil společně s Konrádem II. Otou do riskantní vojenské akce v Rakousích. Pleněním kostelů ale velmi rozladil císaře Fridricha Barbarossu a přiměl papeže k uvalení klatby. V červnu 1178 je Soběslav po vpádu rakouského vévody Leopolda V. Babenberského na Moravu donucen k ústupu do Čech a ještě téhož měsíce zbaven císařem vlády. Za jeho nástupce je určen bratranec Bedřich (Fridrich), kterému ten samý císař před pěti lety knížecí stolec odňal. Císař využil sporů mezi Přemyslovci, zároveň si tímto opatřením vylepšil obraz u papeže, což Bedřich štědře podpořil tučným všimným pro Svatý stolec. Bedřich využil oslabení Soběslavovy „sedlácké“ armády v čase žní, obsadil Prahu a Hrad a vydal se na cestu za císařem. Se Soběslavem byl už prakticky amen, přesto se nevzdal a na přelomu roku připravil překvapení u Loděnice, kde rozprášil Bedřichovu družinu, a poté táhl na Prahu. Poslední Soběslavovo vzepětí skončilo v Praze „Na Bojišti“, kdy Bedřich ve spojení s Konrádem Otou v únoru 1179 Soběslava donutil k útěku do exilu, kde o rok později umírá.
-babok-
foto © Wikimedia Commons, Křižák – Fridrich I. Barbarossa, středověká iluminace
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
