Pro návštěvníky Dolních Břežan jsou připraveny dva okruhy naučných stezek, které seznamují se zdejším osídlením v dávných dobách.
2. Část Stezka na Závist
7. Putování za tajemstvím Závisti začíná na rozcestí u Lhoty, kde je na informační ceduli chronologicky shrnuto osídlení vrchu Hradiště. Lokalita byla obydlena nejpozději v období eneolitu (3 000 až 2 800 let před Kristem). Nález palisády je datován do doby bronzové. První Keltové místo osídlili počátkem 6. století před Kristem. Oppidum s opevněním se začalo na Hradišti budovat ve druhém století před Kristem, v dobách největšího rozvoje dosáhla plocha oppida 118 hektarů. Sídlo zaniklo po jeho dobytí Germány v druhé polovině prvního století před Kristem.
8. Předhradí se věnuje další panel na naučné stezce. Dvorce s obytnými a hospodářskými domy bychom zde našli v době největšího rozkvětu oppida. Nálezy dokazují čilé řemeslnické aktivity – kovářství, kovolitectví či šperkařství. V terénu byly rovněž objeveny cisterny na vodu. Předhradím procházela hlavní přístupová cesta k bráně D do oppida.
9. Popis a rekonstrukce tzv. klešťovité brány čeká návštěvníky stezky na dalším zastavení. Brány patřily obecně k nejzranitelnější části obranného systému. Tato brána, archeology označovaná jako brána D, hájila hradiště v dobách největšího rozkvětu. Její podoba se několikrát měnila, do dnešních dnů se dobře zachoval 15 metrů široký příkop s čtvercovými cisternami.
10. Posvátný okrsek hradiště Závist se nacházel na samotném vrcholu hradiště a sloužil jako sídlo velmožů. Nejstarší kultovní místo zde vzniklo na přelomu šestého a pátého století, mělo čtyřúhelníkový půdorys o rozměrech 27x30 metrů. Mladší objekt pak měl podobu dvoulodního dřevěného chrámu 9x18 metrů. Zde byly objeveny bohaté nálezy železných a bronzových částí zbraní. V polovině pátého století vyrostla na stejném místě svatyně o rozměrech 80x90 metrů. Nejmladší a poslední svatyně byla opět skromnějších rozměrů – 7,5x7metrů.
11. Jak vlastně vypadalo keltské oppidum? To ilustruje další informační panel. Zástavba oppida byla tvořena dvorci, soustavami obytných a hospodářských domů. Příbytky byly částečně zapuštěny pod zem, stěny tvořila proutěná kostra krytá mazanicí, sedlová střecha byla tvořena slaměnými či rákosovými došky. Systém cest kolem dvorců se v průběhu dob měnil, v časně laténském období vedla hlavní cesta bránou D.
12. Slovanským pohřebištěm symbolicky končí stezka na Závist. Pohřebiště zde vzniklo na konci devátého století, patrně nedaleko slovanské osady. Zvláštnosti kostrových nálezů ilustruje například „upírský hrob“ nebo dvojhrob mužů, patrně bratrů, držících se za ruce.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
