(75 let)
Osud Lidic a Ležáků zná asi každý. Ale Český Malín ve Volyni většině lidí moc neřekne. Mají však stejný osud, který je třeba připomínat.
Čeští přistěhovalci z Lounska, Žatecka a Rakovnicka v roce 1871 zakládají svoji vesnici a navzdory těžkým podmínkám ji postupně „vydupou ze země“. Díky pracovitosti a zavádění moderních technologií dosahují vyšší úrovně než okolní obce. Vzniká zde škola, knihovna, hasičský sbor a funguje i spolkový život. Vesnice i lidé se vypořádali s mnohými úskalími, ale katastrofě, která přišla rok a měsíc po vypálení Lidic, zabránit nemohli. Bylo ráno 13. července 1943, když do Českého Malína vtrhli němečtí vojáci. Obyvatele vyhnali z domů, roztřídili je do skupin a odvedli do sousedního Ukrajinského Malína. Všichni muži i část žen byli zahnáni do kostela, školy a několika budov, ke byli upáleni. Masakru neušly ani staré osoby a děti, které nacisté odvedli zpět do Českého Malína pod falešným příslibem propuštění. Ale i oni našli smrt v hořících stodolách a budovách. Celkem tu bylo zmasakrováno 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, včetně 26 Poláků. Vesnice byla týden v plamenech a výsledkem je 291 vypálených domů a stodol. Nalezené ostatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na místním hřbitově. Pachatelé zabíjení i jejich důvody nejsou dodnes známy.
-babok-, foto Památník obětem masakru v Českém Malíně © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
