Přes pár vrcholků na Plechý
Z dvojvrcholu Třístoličníku (1 332 m) s úžasným výhledem jdete po červené, pěkně po hřebeni, přes Vysoký Hřeben (1 341 m), Trojmeznou (1 361 m), až dojdete na trojmezí – hranice Česka, Německa a Rakouska. Dále pokračujete přes Rakouskou louku (1 345 m) na Plechý (1 378 m). Hřebenovka plná nádherných výhledů má asi 6 km a kopíruje hranici. Z Plechého můžete pokračovat po žluté k Plešnému jezeru (2 km) a dále do Nové Pece (8,5 km). Cesta krásná, pro starší klouby „jako dělaná“.
Poutní místo Křížkov (Kreutzwinkel)
Obcí Hamry, sdružením německých rodáků Královská obec Hamerská a obcí Lam bylo toto poutní místo obnoveno v roce 2007. Najdete zde základy a část kamenné podlahy kaple vystavěné v letech 1730–1731 Janem Tornerem uprostřed Křížkova (Kreutzwinkel) a zničené v roce 1958. Z nádraží Hamry je to asi 1 km po zelené do Zadních Hamrů a od mostu přes Úhlavu také 1 km. Z místa je krásný výhled.
Zaniklá osada Kepelské Zhůří
Ze Staré Hutě z parkoviště v duchu sloganu informační cedule „Zaparkuj a jdi dál“ sem dojdete po zelené (2,5 km). V Zejbišském Zhůří nebo také Kepelském, německy Haidl am Ahornberg, najdete kapličku, kříž smíření, památník obětem americké armády a několik památných stromů. Co je ale podstatné – je tu úžasný klid. Původní uhlířská vesnice ze začátku 17. století měla mezi válkami poštu, četnickou stanici, trojtřídní německou školu a asi 600 obyvatel, převážně Němců. Koncem války (5. 5. 1945) se tu střetli němečtí kadeti a 90. pěší divize US Army. Zabito bylo deset Američanů, 24 kadetů a kluků z Hitlerjugend. Po válce byli Němci vysídleni. Obec do roku 1952 dosídlili reemigranti ze Slovenska a Rumunska a poté jako součást vojenského újezdu Dobrá Voda zaniká.
Horská synagoga v Hartmanicích
Hartmanicko-kundratická židovská obec v roce 1881 zakoupila pozemek s domem (později sloužil jako židovská škola a byt rabína) a vystavěla zde synagogu. Po příchodu Němců v říjnu 1938 byla zkonfiskována a přestavěna na truhlárnu. Po válce to bylo stejně a v 80. letech měla být dokonce zbourána. Nebyla a po roce 1990 několikrát změnila majitele, až budovu v roce 2002 zakoupil Michal Klíma. Za dnešní vzhled vděčí nejvýše položená synagoga u nás jemu a občanskému sdružení Památník Hartmanice. Hůře dopadl zdejší židovský hřbitov. S příchodem Němců byly náhrobky odvezeny (poslední dochovaný stojí dnes u synagogy). Přesto tu byla 29. 4. 1945 do společného hrobu uložena těla 12 žen z pochodu smrti (Helmbrechts – Volary). Synagoga je přístupná od dubna do října, mimo pondělí, 9–18 hod.
Tak to bylo další z putování pohořím kozorohů, které mne zavedlo na místa neznámá, která by mohla zajímat i vás. Na cestách krajinou byl klid, často nebylo vidět ani živáčka. Živáčky jsem potkával již tradičně až u cukráren, bufetů, pekáren a dalších míst s pochutinami. Tak pokud si chcete na chvilku odskočit „zazpívat“ do země krále Miroslava, babí léto je ideální čas.
Luděk Sládek, foto © autor; Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
