(125 let)
Malíř Josef Matička se narodil 13. září 1893 v Tejnce u Prahy. Ve svém díle se snažil odrážet podstatu českého národa a složitost jeho osudů. Spolu s Josefem Ladou a Janem Zrzavým patří mezi „solitéry“ českého výtvarného umění, kteří svou tvorbou dokonale vybočují z dobových schémat.
Od dětství rád maloval, ale protože po maturitě v roce 1912 nebyl přijat na Akademii výtvarných umění, začal studovat na České vysoké škole technické. V roce 1919 se na přednáškách prof. V. V. Štecha na AVU seznámil s Annou Theinovou z litomyšlské židovské rodiny, se kterou se v roce 1923 vzali. Tuberkulóza páteře Josefovi znemožňovala výkon povolání, a když se v roce 1930 z nemoci zotavil, k architektuře se už nevrátil. Začal se plně věnovat malování. Ve 30. letech se stal členem Sdružení výtvarníků v Praze. Josefův výtvarný projev ovlivnily impresionismus a kubismus, ale od 40. let přichází s vlastním originálním pojetím vycházejícím z lidového umění. V září 1944 byla Anna deportována do internačního tábora Hagibor v Praze a odtud byla transportem AE2 4. 2. 1945 převezena do terezínského ghetta pod číslem 255. Josef byl pardubickým gestapem také dopraven na Hagibor. Válku oba přežili a přestěhovali se do Litomyšle, kde se Josef až do své smrti 7. 7. 1976 věnoval malování. Jeho posmrtnou masku odlil sochař Olbram Zoubek a také vytvořil sochu Múzy nad malířovým hrobem v Litomyšli.
Marcela Kohoutová, foto Manželé Matičkovi před Průmyslovým palácem v Praze v roce 1929 © Státní oblastní archiv v Zámrsku – Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
