(535 let)
Pražskými nepokoji za vlády krále Vladislava Jagellonského vrcholí neshody kališníků a katolíků. Když Staroměstskou radnici ovládli katolíci a umírnění kališníci, tvrdá opatření počítají s vyvražděním či vyhnáním jejich odpůrců. Plán stanovil den odplaty na půlnoc z 24. na 25. září. Převrat však plánovali také kališníci, kteří stranu katolickou jen předešli.
Kališnickým radikálům postačila záminka, že katolíci chtějí překazit svatováclavské posvícení. Proto 24. září kolem osmé ranní vzali útokem Staroměstskou radnici. Zraněn byl jeden radní a také purkmistr Jan od Klobouků sudlicí na nohou. Když dělal mrtvého, kališníci jej vyhodili z okna, což také přežil. Na Novoměstské radnici však byli konšelé pobiti a svrženi z oken. Jen jeden se spasil útěkem a další byli zajati. Na Malé Straně dva sousedé skončili ve vězení. Rozvášněný dav se poté vrhl na kláštery či Židy a 26. září obsadil Vyšehrad a Pražský hrad, aby je nenapadly jejich posádky. Odpoledne okolo páté se začalo v městech pražských popravovat. Převrat přispěl k omezení moci krále a zabránil obnovení předhusitských poměrů.
Josef Grof, foto Pohled na Prahu, dřevoryt M. Wohlgemutha, 1493 © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
