Víte, který historický areál je v naší metropoli po Pražském hradě druhý největší? Pokud vás napadlo Klementinum, hádali jste správně. Barokní komplex na pravém břehu Vltavy se rozkládá na ploše dvou hektarů a v jeho prostorách sídlí Národní knihovna.
Počátky Klementina spadají do 11. století, kdy tu byla vystavěna kaple sv. Klementa. Po příchodu jezuitů trvalo skoro 170 let, než byla dokončena stavba Klementina – této nejstarší a největší jezuitské koleje v Čechách. Na budování areálu (1653–1726) se podílelo několik generací umělců. V době vlády Marie Terezie bylo Klementinum využíváno jako univerzita, knihovna a observatoř. Dnes je známé i díky dlouhodobým měřením teploty, tlaku a srážek v řadě od 1. 1. 1784.
Když byl v roce 1773 řád zrušen, museli jezuité Klementinum opustit. Od té doby se traduje pověst o obrovském pokladu, který prý ukryli někde v tajném podzemí a dodnes nebyl objeven. V části komplexu sídlí od roku 1930 Národní knihovna.
Naštěstí Klementinum v sobě ukrývá také poklady, o kterých víme. Jsou to starobylé knihy a rukopisy, mezi nejvýznamnější patří Kodex vyšehradský, jehož hodnota je nevyčíslitelná – odhaduje se na miliardu korun. Nejstaršími dokumenty knihovny jsou řecké papyry z 1. století. Před několika lety získala knihovna na pařížské aukci také fragment Dalimilovy kroniky.
Marcela Kohoutová, foto: Barokní knihovní sál v Klementinu © redakce, autor Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
