(180 let)
Rolníci Tomanové se připomínají na žambereckém panství ve Lhotce u Klášterce již roku 1654. Václav Toman (* 20. 2. 1806) již však studoval v Litomyšli, ve Vídni a posléze v italské Padově, kde promoval 6. února 1834 na doktora lékařství. Již 18. 3. 1834 nastoupil místo městského lékaře v Rychnově nad Kněžnou. Zde se také dr. Tomanovi v Brožově domě čís. 9 a Amalii, roz. Heydtové, narodil jediný syn Hugo (* 20. 10. 1838).
Hugo ve 40. letech zahájil studia na rychnovském piaristickém gymnáziu a v letech 1852–1856 je na gymnáziu v Litomyšli dokončil. Poté absolvoval pražskou Filozofickou fakultu (1856–1861) a byl jmenován suplentem na vyšším gymnasiu v Brně. Roku 1862 učil na gymnáziu v Olomouci, kde se aktivně účastnil buditelského dění. Redigoval časopis Moravan, což mu vyneslo ztrátu místa s označením „nebezpečný Slovan“. Snad i proto začal studovat práva, která dokončil 21. 6. 1868 v Praze. Po ztrátě místa byl vychovatelem u hraběte Karla Chotka ve Velkém Březně a poté u barona Lützowa v Bankvicích v Pruském Slezsku. 20. 11. 1871 se v Rychnově, v chrámu Páně Nejsvětější Trojice, oženil s Amalií Heydtovou.
Hugova pozdější léta lze rozdělit na několik částí. Nejprve si připomeňme jeho tvorbu literární – vydává studii Bohuslav Balbín a jeho věk (1862) nebo překlad novely A. A. Bestuževa (Marlinskij) Ruská fregata (1862). Vídán je ve společnosti členů májové družiny (Neruda, Heyduk, Hálek, Mayer, Durdík...) v kavárně Jana Čáslavského. Poté si roku 1875 otevírá advokátní praxi v domě bývalé Svatováclavské záložny v Řetězové ulici. Přichází další etapa jeho života, kdy se stýkal s Palackým, Riegrem, Braunerem a byl zvolen poslancem do zemského sněmu (1873–1878) za Rychnov a Kostelec. Další etapou jsou dějiny umění a sběratelství, kdy se během cest do zahraničí stává sběratelem starých mistrů českých, holandských a italských. U něho doma se scházela společnost umělců, spisovatelů a vědců (Tyrš, Hellich, Sequens, Mocker). Jeho sbírky bylo možné vidět v Rottově domě, kam se přestěhoval. V rámci obrazárny založil velkou odbornou knihovnu, něco do té doby nevídaného. Zdraví i hmotná noze přiměly Huga se v 90. letech vzdát nákladného bytu v Rottově domě a stěžejní část sbírky prodat v aukci v Kolíně n. Rýnem (1892). Poté se odstěhoval do vily v Podhoří, dnes Praha-západ.
Významnou etapou jeho života je také etapa záslužná. Z jeho iniciativy bylo založeno Městské muzeum v Praze na Poříčí, kde působil od ustavující schůze 23. 11. 1881 v jeho vedení s Robertem Nittingerem, Miroslavem Tyršem (otevřeno 12. 5. 1883). Ještě téhož roku se vzdal funkce jednatele a jal se velkoryse zachránit klášter Anežky Přemyslovny v Praze, který mněl být v 80. letech v rámci asanace zbořen. 4. 8. 1881 koupil celkem 4/6 kostela, krypty a sakristie a 5/6 domu čp. 835. Tak nebohatý filantrop zachránil památku, kterou ani město nechtělo (dnes objekt Národní galerie). Velkou zásluhu si Hugo připsal jako jednatel i v rámci zemské výstavy v Praze 1891, tzv. jubilejní. Poté se rozhodl k trvalému přesídlení do podhořské vily, kde obrátil svou pozornost k osobě Jana Žižky. Roku 1897 je poradcem malíři Luďku Maroldovi při malbě jeho panoramatu Bitva u Lipan a téhož roku přihlašuje své největší dílo Husitské válečnictví do soutěže Společnosti nauk. Hugo viděl své životní dílo dokončeno, ale krátce nato 19. 3. 1898 umírá v Podhoří, ve věku nedožitých 60 let. Rychnov uctil památku svého rodáka pamětní deskou na jeho rodném domě 14. 8. 1938. Ale co dnes, zná ještě někdo jméno Hugo Toman?
Luděk Sládek, zdroj: Bohuslav Pavel; foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
