(430 let)
Mikuláš Drabík (Drabicius), kazatel jednoty bratrské a především protihabsburský vizionář, se narodil slovenským rodičům ve Strážnici 5. 12. 1588. Snad i proto je také uváděn jako Drábik. Vystudoval na bratrské škole ve Strážnici (1604–1605), kde byl jeho spolužákem Jan Amos Komenský.
Někdy roku 1616 byl pověřen duchovní službou sboru jednoty bratrské v Drahotuších a poté ve Valašském Meziříčí. Zakrátko byl ale synodou odvolán pro opilství a odešel do slovenské Lednice. Tady během třicetileté války i po ní šířil vize o pádu Habsburků, dost možná pocházející z alkoholických halucinací. Jakmile začal mít od roku 1638 vidění politické o svobodě českých zemí, přicházející vojensky ze severu i z východu, bylo zle. Komenského ovlivnil do té míry, že se sešli roku 1650 ve Skalici a Komenský jeho vizím uvěřil. Když se v roce 1654 Komenský vrátil do Lešna, vpustil s moravskými bratry Švédy do města z obavy před zničením. Když ale 27. dubna polští partyzáni město zapálili, Komenský přišel o cenné rukopisy a kvůli kolaboraci se Švédy musel prchnout do Amsterdamu. Drabík v tom viděl trest za to, že nezveřejnil a nehlásal jeho vize. Proto Komenský jeho vidění zařadil vedle Poniatowské a Kottery do knihy Lux in tenebris (1657). Roku 1670 byl více než 80letý Drabík zatčen, bez velkých cirátů odsouzen a v Bratislavě 16. 7. 1671 popraven. Rozsudek zněl: „Napadal veličenstva, ostouzel panovnický rod i svaté římské impérium, císaře nazýval mrtvou mohylou a jeho rod pokolením zmijí, čímž se pokoušel o vzpouru a spiknutí s nebezpečím pro všechno křesťanstvo.“
Pročež mu kat uťal hlavu a pravou ruku, vyrval jazyk a s tělem spálil i Komenského rukopisy a knihy.
-lgs-, foto Mědiryt z knihy Lux e tenebris (1665), obsahující Drabíkova proroctví a vize © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
