(795 let)
Prvním „betlemářem“ byl František z Assisi (Giovanni Battista Bernardone), zvaný František Serafi nský (1182–1226), zakladatel řádu františkánů. Roku 1223 papež Honorius III. uznal řeholi františkánského řádu a Františkovi svolil k oslavě Vánoc „s obzvláštní nádherou“.
V kopcovité vesnici Greccio (region Lazio) založil v jeskyni poustevnu, kde žlab naplnil slámou, vypůjčil si osla a volka, a tak vznikly první jesličky – betlém. V noci z 24. na 25. 12. 1223 sem přišli lidé z okolí a František nad žlabem četl evange lium o zrození Páně. Tak léta Páně 1223 byla slavena i první půlnoční mše. Historie jesliček může být ale i straší. Když roku 385 odešel sv. Jeroným z Říma do Betléma, žil nedaleko betlémské jeskyně, místa narození Ježíše. V jednom ze svých spisů píše: „Ach, Pane Ježíši, v jak tvrdých jeslích zde ležíš pro mou spásu. Jak ti to mám oplatit?“ Jesličky podle sv. Jeronýma uctívali již první křesťané. Císařovna sv. Helena je ve stříbrné schráně roku 642 přenesla do Říma do baziliky Santa Maria Maggiore, kde je každoročně věřící uctívali. V jiné z verzí ve 4. stol. přinesl papež Liberius do Říma pět prkének z Kristových jesliček a uložil je v chrámu Ad praesepe (U Jesliček), dnes bazilika Santa Maria Maggiore. První doložený betlém u nás vznikl roku 1560 v jezuitském kostele v Praze a řád se zasloužil o šíření této tradice. Marie Terezie roku 1751 zakázala stavění betlémů a vánoční hry v kostelech a její syn Josef II. její zákaz potvrdil a označil za zvyk dětinský a církve nedůstojný. Zde jsou patrně počátky lidového betlemářství, kde se jen těžko kontrolovalo dodržování tohoto zákazu. Po roce 1948 byl zákaz pojat ideologicky, ale ani ten se dodržování nedočkal.
Antonín Fridrich, foto: Lidový betlém – Krýzovy jesličky © Muzeum Jindřichohradecka
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
