(765 let)
Na sklonku křižáckých masakrů židé pochopili, že obchodní smlouvy jim bezpečí nezajistí. Hledali tedy jistější ochranu u panovníka.
Třetí a Čtvrtý lateránský koncil (1179 a 1215) nařizoval segregaci židů od křesťanů, přikazoval jim nosit označení žlutým kolečkem či kloboukem a zakazoval aktivity vně ghetta mimo finančnictví. Nepokojů využil Přemysl Otakar II. ke svému prospěchu, když vydal privilegium (snad 29. 3. 1254) Statuta Judaeorum a židy dostal do postavení služebníků královské komory. Tím je učinil svým majetkem a útok na židy byl považován za útok na králův majetek. Výměnou židé platili koruně daně a poskytovali jí půjčky.
Alois Rula, foto Busta Jana z Jenštejna, 14. století, katedrála sv. Víta v Praze © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
