(130 let)
Eduard Kohout patřil k legendárním osobnostem českého herectví 20. století. Na jevišti Národního divadla ztvárnil bezpočet stěžejních postav, přesto ve filmu nikdy nedostal hlavní roli.
Narodil se 6. března 1889 v Českých Budějovicích jako František Eduard Kohout. V sedmnácti letech utekl ze studií ke kočovné herecké společnosti. Jak sám zdůrazňoval, za jeho mládí se k divadlu nechodilo, nýbrž utíkalo. Prošel několika společnostmi a divadly, než se v roce 1916 stal hercem Národního divadla. Na scéně Zlaté kapličky pod vedením K. H. Hilara vyrostl Kohout ve vynikajícího umělce. Zde dostal příležitosti vystoupit v největších rolích světového dramatického repertoáru. Dokázal velkým tragickým postavám Shakespearovým (Hamlet) a Sofoklovým (Oidipus) vtisknout pečeť rozervanosti a nezakotvenosti, jež byly charakteristické pro tehdejší mladou generaci. Kritikou byl Eduard Kohout označován jako lyrik českého jeviště, kolegové mu přezdívali mistr z Kampy. Na jevišti ztvárňoval rozervané titány, lidské prosťáčky, tragické romantiky i lyricky laděné komické postavy. Za své herecké umění byl několikrát oceněn. Svou první Státní cenu dostal v roce 1927 za roli Hamleta, v roce 1964 obdržel titul Národního umělce. Eduard Kohout miloval starofrancouzské písně, pražskou Kampu, kde bydlel, a nesnášel, když si ho pletli s komikem Járou Kohoutem. Zemřel 25. října 1976 v Praze a byl pohřben na vyšehradském Slavíně.
Drahomíra Samková, foto Eduard Kohout někdy kolem roku 1931 © Wikimedia Commons, autor David Sedlecký
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
