„René“ a „Svatí tři králové“
René bylo jedno z mnoha krycích jmen špiona naší rozvědky a odboje za druhé světové války. Mistr zastírání, muž mnoha tváří či jen bezcharakterní jedinec? To zůstává otázkou. Řeč je o Paulu Thümmelovi, který se narodil 15. 1. 1902 v obci Neuhausenu čp. 154 (okr. Vogtland), na německé straně Krušných hor. Jeho životní příběh je soubor vzájemně si odporujících informací, to nám ale nebrání si na jeho příběhu připomenout smutné výročí 15. března 1939.
Syn pekaře se vyučil také pekařem a cukrářem, krátce pracoval v otcově obchodě, ale práce ho nebavila. Zato program nacistické strany NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana) ano. Bylo mu 25 let, když roku 1927 spoluzakládal její místní pobočku (Ortsgruppe Neuhausen). Lidé z něho začali mít strach, prý ve své cestě za slávou nechal zatknout řadu lidí za špionáž pro ČSR. Po bok zasloužilých straníků se zařadil díky příteli Heinrichu Himmlerovi, který mu dopomohl k čestnému zlatému odznaku NSDAP (č. 61574) pro prvních sto tisíc členů strany. Ti se zasloužili o stranu i o její drtivé vítězství v březnových volbách 1933 a nástup Hitlera k moci. Krátce poté zabavil vilu židovského továrníka a oženil se s Gertrudou Kirschnerovou, se kterou měli dceru Hannu. Manželství ale dlouho nevydrželo. Od května začal pracovat pro Abwehr v Drážďanech (něm. voj. rozvědka a kontrarozvědka) coby hlavní důvěrník, řídící Abwehrstelle (Ast) IV, pod krycím jménem Holm nebo Bär. Koncem roku 1933 začal vytvářet síť spolupracovníků mezi pašeráky na hranici s ČSR a cenným zdrojem informací pro něho byli sudetští Němci – majitelé a zaměstnanci turistických chat. Jeho činnost v příštích třech letech je většinou zastřena tajemstvím. Jisté je, že v roce 1936 se podruhé oženil, tentokrát s Elsou Jansenovou, vystřídal řadu milenek, holdoval dobrému jídlu, pití a vůbec nákladnému životu.
Počátkem roku 1936 přejel nočním vlakem hranici do ČSR a vhodil dopis do poštovní schránky pro „Ministerstvo národní obrany, zpravodajské oddělení, Praha“. Dopis doputoval na stůl plk. Františka Moravce a začínal slovy: „Nabízím vám služby...“ Jméno pisatele bylo 2. oddělení generálního štábu vojenské zpravodajské služby známo v souvislosti s jeho dřívějšími aktivitami v pohraničí, nebo když se snažil proniknout do její sítě, k čemuž mu měl posloužit dokonce únos zpravodajského důstojníka. Kontrarozvědka o něm věděla, že má hodnost Sturmbannführera oddílů Sturmabteilung (SA), že je vídán ve společnosti úředníků gestapa, pracuje pro Abwehr v Drážďanech a s agenty se stýká převážně v Neuhausenu v domě svého otce, v kanceláři Deutsche Arbeitsfront, případně v hostinci Deutsches Haus. Vždy je ozbrojen, při cestách do ČSR používá falešné osobní doklady a zpravidla cestuje ve společnosti mladé hezké ženy. Moravec se rozhodl riskovat a pisatele dopisu získat pro tajnou službu. První materiál předal osobně při schůzce 6. 4. 1936 a upozornil na agenta Abwehru na Ministerstvu národní obrany v Praze (agent byl ale již ve vězení).
Při další z návštěv ČSR podepsal 14. 7. 1937 závazek spolupráce. V té době vedl kontrašpionáž v oddělení III. F Abwehru. Do seznamu čs. agentů byl zařazen jako A-54. Důvody, které vedly Thümmela ke zradě, nejsou zcela jasné. Kódované zprávy posílal pod krycími jmény Voral, Franta nebo René. V březnu 1938 předal jména agentů a místa mrtvých schránek, ale jednalo se o směsici pravdy a výmyslů. Přesto byla Praha jeho zprávami nadšena, i když řada indicií naznačovala, že od podzimu 1937 byl vědomým účastníkem zpravodajské hry Abwehru proti ČSR. Během schůzky s našimi zpravodajci 12. 9. 1938 poskytl pár tajných dokumentů, ale o přípravě záškodnických protičeskoslovenských jednotek Organizace K ani slovo, přestože podléhaly Abwehru a on o nich musel vědět. Naopak 27. 9. 1938 (dva dny před podpisem Mnichovské dohody) odeslal jedinou větu: „Sděluji Vám, že v důsledku dnešní situace nelze žádné obchodní záležitosti ani dojednávat, ani provádět.“ Poté se na půl roku odmlčel a zakrátko se jeho jméno objevilo na seznamu vyznamenaných nacistů za činnost proti ČSR.
Opět se ozval v únoru 1939, kdy varoval Prahu před obsazením ČSR. 11. 3. se setkal se štkp. Fričem, se kterým odjel autem do Prahy, kde několika zpravodajským důstojníkům sdělil datum obsazení ČSR – 15. březen 1939. Díky tomu mohl Moravec a dalších deset mužů 14. března 1939 převézt nejdůležitější dokumenty tajné služby na letiště Ruzyně, odkud je speciál letecké společnosti KLM dopravil do Londýna. Na palubě byl také František Moravec a jeho muži – legendární zpravodajská jedenáctka. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl Thümmel přeložen do Prahy na úřadovnu Abwehru, kde pracoval v kontrašpionážním oddělení pod krycími jmény doktor Paul Steinberg nebo Paul Holm. Po vynuceném návratu Lídy Baarové z Německa se domácí i zahraniční agenti pokoušeli získat ji ke spolupráci. Nakonec se to podařilo agentu Abwehru Dr. Paulu Holmovi. Výměnou za ochranu před gestapem žádal Thümmel po Baarové informace, které měla získat od Horsta Böhma (nadřízený velitelů gestapa i kriminální policie). Walter Jacobi (pozdější velitel úřadovny SD v Praze) po válce vypověděl, že Baarová nebyla jejich agentkou, ale informátorkou. Sama Baarová vypověděla, že udržovala milostný poměr s Thümmelem.
Jako agent Abwehru mohl Thümmel cestovat za hranice a díky tomu mohl navázat spojení s Moravcem v Anglii. Do obsazení Nizozemska a Jugoslávie nacisty sloužily pro kontakt zdejší expozitury a poté měl Thümmela kontaktovat na rozkaz Moravce domácí odboj v Protektorátu. Tak se potkávají Thümmel a štkp. Morávek, jeden ze skupiny „Svatí tři králové“ (Heilige drei Könige), což byl krycí název gestapa pro skupinu Obrany národa (Josef Mašín, Josef Balabán, Václav Morávek). Je prokázáno, že Thümmel měl svůj podíl na likvidaci čs. odboje a exilu často předával dezinformace. Informace o invazi do Anglie předané Morávkovi zapadaly do německé dezinformační kampaně, ale předal také pravdivé informace, např. o záměru Němců obsadit Island nebo o agentovi Abwehru uvnitř čs. zpravodajské skupiny v Istanbulu. Když byl Thümmel pověřen sestavením sledovací skupiny (tzv. Hauskapelle), která měla odhalit „Tři krále“, použil získané informace při styku s odbojáři a zneužil je ve prospěch své skupiny, např. když odhalil informátory skupiny ÚVOD. V té době už ale pražskou úřadovnu Abwehru monitorovalo gestapo a začátkem října 1941 zlikvidovalo odbojovou vysílačku Sparta I. To byl Thümmelův začátek konce. Rozbor zachycených zpráv ukázal, že jedině on může být jejich autorem.
Prvně byl Thümmel zatčen 19. 10. 1941, ale jako zasloužilý člen strany a pro nedostatek přímých důkazů byl 25. 11. 1941 propuštěn. Podruhé byl zatčen 22. února 1942, kdy se po dvou dnech výslechů v noci z 26. na 27. února přiznal. Přesto byl propuštěn 2. 3. 1942, ale jen proto, aby gestapu předal Morávka. Morávek a Thümmel však byli natolik propojeni, že zatčení jednoho by smrtelně ohrozilo druhého. Morávek věděl, že musí Thümmela dostat do ciziny. Thümmel věděl, že má-li se zachránit, musí vydat gestapu Morávka, který by však mohl mluvit, ale zcela jistě se nevzdá bez boje a při něm může zemřít. Prozradil tedy gestapu místo a čas schůzky. Tak přišel 21. březen 1942 a schůzka v 19 hod. v parčíku naproti střešovické vozovně, který však obsadilo gestapo. Morávek poslal spojku Řeháka obhlédnout místo schůzky a sám si ho chtěl také prověřit z jedoucí tramvaje. Řehák byl po přestřelce zatčen gestapem a Morávek vyskočil z projíždějící tramvaje ne proto, aby si šel pro smrt, ale postřílet nepřátele a osvobodit kamaráda. Vystřelili celkem 54 střel. Podlehl jednomu ze šesti střelných zranění, pravděpodobně poslednímu, kterým byla zasažena aorta v boku. Tento čin odpovídal zcela mentalitě posledního ze Tří králů. Jako první byl již 22. 4. 1941 gestapem po krátké přestřelce zatčen zraněný Balabán (popraven 3. 10. 1941). Jako druhý byl 13. 5. 1941 po přestřelce zatčen zraněný Mašín (popraven 30. 6. 1942).
Co bylo s Thümmelem dál, není jasné. V pankrácké věznici byl pod utajením a dlouho se dařilo radovi Schultzemu držet nad ním ochrannou ruku. Nakonec byl pod jménem Petr Toman bez soudu držen v Malé pevnosti Terezín, kam byl převezen 11. 4. 1944. Tuto unikátní informaci potvrzuje terezínská agenda oficiální vězeňské zdravotní péče, jmenovitě Kniha nemocných. Ze záznamů v knize Krankenzelle 11 se dozvídáme, že Petr Toman byl hospitalizován v nemocniční cele č. 11 již v den příjezdu do Malé pevnosti 11. 4. a zůstal zde do 19. 4. 1944. Poté byl vrácen na celu č. 15 (I. dvůr). Dále se zde uvádí, že byl internován jako Sonderhäftling (zvláštní vězeň). Po nezdařeném atentátu na Hitlera 20. července 1944, na kterém měla řada členů Abwehru svůj podíl, byl Abwehr zrušen a gestapo se zmocnilo jeho archivů. Tak vyšla najevo i Thümmelova zrada a nacistickým špičkám začal být nepříjemným. Na jaře 1945 nechal SS-Hauptsturmführer Gottlieb Höhmann ke jménu Thümmela připsat XYZ (jakmile se přiblíží fronta, zastřelit). Šéf pražského gestapa Ernst Gerke, který se činil v popravách bez soudu, vydal příkaz zbavit se Thümmela. Paul Thümmel byl 20. dubna 1945, v den Hitlerových narozenin, popraven na nádvoří terezínské Malé pevnosti zastřelením.
Pro Památník Terezín Luděk Sládek, zdroj: Památník Terezín; Wikimedia Commons
www.facebook.com/TerezinMemorial
www.pamatnik-terezin.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
