Klára Sedlo je nadšený divák. Pozoruje vše kolem sebe, barvy, tvary, lidi. Jejím největším inspiračním vzorem je symbolismus. Má ráda ilustrace Cyrila Boudy, staré dřevěné místnosti s jejich praskoty, vůní minulých časů a vůbec obskurní kombinace čehokoli. Zajímá ji i kýč. Její obrazy můžete shlédnout na výstavě s názvem Forged rituals v galerii Michail ŠČigol a to od 2 do 22. dubna 2019.
Navzdory všem těmto atributům, které tak hezky zavánějí minulostí, je ovšem ráda analytikem a člověkem jasné mysli. Ráda dochází k podstatě věcí. Při tvorbě samotné se analýzou nicméně nezabývá. Dává volný prostor intuici a jistým způsobem již předzpracované vizi. Vize si zaznamenává do skicáků a ty, které ji nejvíce zaujmou, potom rozpracovává.
Klára Sedlo maluje v podstatě od narození a zvláště ji fascinují veškeré ty drobné zbytečnosti, které si lidé kupují jako substituce svého nezájmu, neschopnosti či lenosti postupně si vnitřně budovat vlastní názorové pole a pevně tak konstruovat své postoje. Mnozí raději tuto fázi či cestu nahradí instantním pocitem uspokojení z polotovaru, který si mohou už hotový koupit v krámku. Tím se ovšem okrádají o postupnou a svízelnou cestu do “světa dospělých”, zůstávají věčnými dětmi s dětinskými postoji, s předpřipravenými šablonkami na vše.
A o tom je její současná výstava v galerii ŠČigol. Chybí nám skutečné rituály k tomu, abychom se mohli stát tím, čím máme být. Místo toho jen FORGED RITUALS, falešné a někdy cílenými informacemi podvrhované rituály... s cukrátky, pejsky a plyšáčky. To celé podporováno masívní reklamou a její snahou přispět k dalšímu konzumu. A ačkoli každý z nás denně nutně něco spotřebovává, není nutné, aby se z konzumu stal náhražkový životní styl, náboženství nebo ideologie.
A o tom mluví i Klářiny obrazy, ve kterých se ze zbožňovaných předmětů stávají ikony, ke kterým se upínáme jako k symbolům osobního naplnění. Vše tak nějak mechanicky. Skoro by u toho všeho šlo zaslechnout zvuk těch krásných mechanicky hrajících skříněk-šperkovnic, s dokola se otáčejícími figurkami. Stále stejně, bez životadárného dynamismu, ačkoli pohyb figurky vlastně vykonávají. Ovšem jaksi bez svého přičinění. Bez nutnosti se o něj snažit. Je to stále opakovaný pohyb za vlastněním šperků, mazlíčků, kterými zdobíme své zevnějšky a utěšujeme chvilkové emoce, zatímco uvnitř zůstává prázdnota.
Výstava prezentuje výběr těch Klářiných obrazů, které se dosud nejvíce dotkly tematiky hloubky a rituálu, s tušeným nástinem mystičnosti zasvěcení do tajů hloubek, odkud pramení i hloubka poznání; prožitku hloubky, nevypočitatelnosti a zrádnosti hloubky, touha hloubky si poutníka přivlastnit a stavět mu do cesty překážky, aby ho zbavila povrchnosti. Také trocha strachu a obav z tušeného, ale zároveň lidská touha a odvaha tuto cestu absolvovat.
Galerie Michaila Ščigola
Husinecká 17, Praha 3
Návštěvní hodiny út-pá 14 až 19 hodin. Tel. 603 731 117,
scigol.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
