(105 let)
Psal se rok 1941, kdy musel poškozený britský bombardér přistát v rozbouřeném Severním moři. V gumovém člunu pak posádka strávila šest dnů bez vody a jídla. Jen tři členové posádky se dočkali konce války, mezi nimi i Alois Šiška, jehož válečný příběh je unikátní.
Narodil se 15. května 1914 v Lutopecnech u Kroměříže. Od dětství byl fascinován letadly a měl nezkrotnou touhu stát se pilotem. Po studiích pracoval v Baťově Zlínské letecké společnosti, kde si udělal pilotní výcvik. V období protektorátu byl členem ilegální skupiny, v rámci níž měl odletět se skrytým prototypem letounu Zlín Z-XIII na Balkán. Z úkolu sice sešlo, ale k útěku z republiky jej dohnala obava před zatčením gestapem. Po nezdařeném útěku však byl zatčen a vězněn, v roce 1940 uprchl na francouzský konzulát a odtud byl tajně odvezen na hranici s Jugoslávií, kterou překročil. Poté se coby člen čs. zahraniční armády dostal do Anglie, kde byl přidělen k 311. československé bombardovací peruti RAF. Jeho 16. operační let se mu však stal osudným. Letounu začal hořet levý motor a Šiška s posádkou byli nuceni nouzově přistát v Severním moři, po šesti dnech byli vyplaveni u holandského pobřeží a zajati. Do konce války si prošel několika zajateckými tábory. Po osvobození se kvůli zanedbané léčbě omrzlin léčil v Anglii, než se vrátil domů. Alois Šiška je nositelem, mimo jiné, Řádu bílého lva III. třídy, in memoriam. Zemřel v roce 2003 v Praze ve věku 89 let a byl pohřben na pražských Olšanech, oddíl Čsl. letci, hrob 29.
-alb-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
