Na houby můžeme chodit prakticky celoročně. Pro každou část roku jsou však typické houby, které jindy  vlastně nenajdeme. Zajímavá jsou i jejich naleziště. V rámci pravidelné rubriky Kam na houby si budeme představovat nejen houby typické pro daný měsíc, ale také specifi cké lokality, na něž jsou dané druhy vázány. V květnovém čísle se zaměříme  především na májovky a další typické květnové houby a věřte, že nemusíte až do lesa. Prozkoumat keřovité porosty růžovitých, zejména trnek, bude lepším nápadem.

Vypravte se na houby na svatého Jiří
V květnu můžete na okrajích lesů, na travnatých místech u cest, na loukách, v parcích a sadech nalézat béžové, až lehce narůžovělé plodnice oblíbených, typicky jarních lupenitých hub „májovek“. Jedná se o čirůvky májovky, málokdo ví, že anglický název této houby je St. George´s mushroom, a to proto, jelikož se začíná objevovat už v  den, kdy má svátek Jiří. Často rostou v početných skupinkách, v takzvaných čarodějných kruzích, na jednom místě i desítky let, proto si dobře zapamatujte lokalitu a můžete si být téměř jisti, že je tam budete i další roky nacházet. Plodnice mají svou typickou moučnou vůni připomínající čerstvě upečený chleba. Chutn ají dobře jak osmažené  na pánvi s kmínem, tak v polévce a omáčce.

Smržovité houby coby symboly jara
V květnu můžete v zahradách, parcích a listnatých či smíšených lesích nalézat houby podivného vzhledu. Zaujmou svým zvláštním kloboukem se sítí žeber tvořících nepravidelné jamky, jež připomínají včelí plástev. Jedná se o smrže, nejčastěji sbírané druhy jsou smrž obecný, kuželovitý a povolný. Smrže jsou vysoce ceněny, připravují se zejména coby příloha k masu, hodí se do polévek a výborně se suší, což zvýrazňuje jejich aroma.
Od poloviny března do konce dubna, ale podle počasí i v květnu můžete nacházet kačenky české, typické svými zvoncovitými žebrovitými klobouky žlutohnědé, olivově hnědé, až hnědé barvy. Zaměnit je lze za drobnější kačenku náprstkovou. Jejich výskyt je spjatý se zásaditým podložím. Výprava n apříklad do Českého krasu, který je svými „kačenkovišti“ vyhlášen, by měla být úspěšná. Hledat se vyplatí v listnatých hájích, luzích, často v keřovitých porostech z čeledi růžovitých, kolem planých třešní, višní, pod jasany a osikami. Chuť i uplatnění kačenek jsou podobné jako u smržů, houbaři se je proto velmi cení.

Méně známá zajímavost
Oblíbenou čirůvku májovku na mnoha místech doprovází méně známá závojenka podtrnka. Jak už název napovídá, je vázaná na růžokvěté dřeviny, zejména na trnku, hlohy a ze slivoní na třešně, višně, švestky, meruňky a jiné. Má šedohnědý klobouk a řídké lupeny, které jsou v dospělosti růžové. Podobně jako májovka má moučnou vůni. Je však nutné dát si pozor na záměnu za jedovatou příbuznou závojenku jarní, která je drobnější, bez vůně a se zašpičatělým kloboukem. Další možností záměny je vláknice začervenalá, která po poranění červená. Kuchyňské využití závojenky podtrnky je obdobné jako u májovky a někteří houbaři si jí dokonce i více cení.
 

Případné dotazy posílejte na albrechtova@kampocesku.cz.
Simona Albrechtová
foto: Májovky poznáte také podle typické moučné vůně © František Hanzl, Petr Souček, Karel Tejkal