U Králického Sněžníku se nalézá mnoho cenných houbařských lokalit. Jednou z nich jsou i smrkové lesy u Horní Moravy, které se táhnou až k rozhledně Klepáč u polských hranic. Dle houbařů tam rostou zejména hřiby hnědé jako „vzteklé“, což jsme měli možnost si ověřit, a tak jim musíme dát za pravdu.
Naše putování začíná v malé obci Horní Morava nacházející se nedaleko Králického Sněžníku. V obci je parkoviště u skiareálu, odkud se vydáte po modré turistické značce přes řeku Moravu. Druhou možností je dojet na neplacené parkoviště Pod Klepáčem, odkud se dáte po červené turistické značce do prudkého kopce na horu Klepáč se stejnojmennou rozhlednou. „Drápání“ nahoru se vyplatí. A i když od mé návštěvy této lokality uplynula již poměrně delší doba, stále platí, že díky velkému množství hřibů viditelných i z cesty je pro mě dodnes nezapomenutelným místem. Překvapilo nás zejména velké množství hřibů hnědých, které rostly doslova na každém kroku, takže jsme sbírali ve dřepu, jelikož se nevyplatilo ani vstávat ze země. Není divu, tomuto druhu se daří ve vysokých borových a smrkových lesích mezi mechem, spadaným dřevem a jehličím. Lesy v okolí Horní Moravy jsou pro tento druh ideálním prostředím. Skládají se převážně ze smrkových monokultur s malým zastoupením borovice kleče a jeřábu ptačího, který už tehdy zdobily pěkně zbarvené jeřabiny.
Hřiby pod Klepáčem
Po chvíli dojdete k rozcestí s názvem Pramen Lipkovského potoka, kde se vyplatí sejít z cesty a zabrousit hluboko do lesa. Kromě hřibů hnědých se setkáte také s hřiby smrkovými, suchohřiby ne-boli babkami i modrajícími hřiby kováři. Nacházeli jsme nejčastěji malé hříbečky, ale našly se i velké plodnice, vhodné například na řízky. Na travnatých místech v mladších smrčinách není výjimkou ryzec smrkový či ryzec syrovinka se svojí charakteristickou slanečkovou vůní. Tento druh je možné jíst i zasyrova, nejlepší je však opečený na másle. Důvodem k radosti nejsou jen houby, pokud přijedete ve správné období, můžete si, stejně jako my, odvézt také slušné množství borůvek.Pohraniční hora Klepáč neboli Klepý je vysoká 1 143 m n. m. Její vrcholové partie porůstají horské smrčiny, ale i tak jsme nejvíce hřibů našli spíše za jejím úpatím, a jak jsme postupovali výš, tak ubývaly. Je to dáno mimo jiné výskytem bezlesých ploch v podobě pasek a kamenných moří pod vrcholem. Právě podle „klapajících“ kamenů kamenných moří, která jsou stále v pohybu, dostala hora své jméno. Na kamenech můžete stejně jako my narazit na různé druhy vyhřívajících se plazů. Na pasekách lze sem tam najít klouzky. Setkat se lze také s holubinkami, zejména holubinkou révovou, která se hodí do smaženic i polévek. Hora Klepáč je unikátní tím, že její svahy náleží do tří úmoří, proto se polsky nazývá Trójmorski Wierch. Vody ze západních svahů odtékají do Kladské Nisy, která zde pramení a patří k úmoří Baltského moře. Vody z jižních svahů odvádí Lipkovský potok, který se vlévá do Tiché Orlice a patří k úmoří Severního moře. Vody z východních svahů stékají drobnými pravostrannými přítoky do řeky Moravy a patří do úmoří Černého moře. Potoky a okolní vlhká místa jsou důvodem, proč je v této lokalitě takové množství hub. Na vrcholu hory, kde naše putování končí, se nachází 25 metrů vysoká dřevěná rozhledna, ze které je pěkný výhled. Pokud to máte do Jeseníků příliš daleko, nezoufejte. Podobných smrkových lesů, kde rostou zmiňované druhy hub, je mnoho, příkladem jsou Smrčiny, Šumava, Český les a jiné. Do některé z těchto lokalit se vypravíme v příštím čísle.
Případné dotazy posílejte na albrechtova@kampocesku.cz.
Simona Albrechtová, úvodní foto: Cílem putování je dřevěná rozhledna Klepáč, ze které je pěkný výhled; foto © Ivo Novák, Zuzana Štanclová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
