(105 let)
Je tomu již 105 let, co byl spáchán atentát na Františka Ferdinanda d‘Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát, ke kterému došlo v Sarajevu, byl vítanou záminkou k vyhlášení války Srbsku Rakouskem-Uherskem.
V pozadí atentátu byla Berlínská smlouva, podle níž získalo Rakousko-Uhersko mandát obsadit a spravovat Bosnu a Hercegovinu. Když Rakousko-Uhersko anektovalo Bosnu a Hercegovinu, obyvatelé se s připojením své země k Rakousku-Uhersku nechtěli smířit a jejich odboj byl podporován Srbskem. Manévry mocnářství provokativně konané při srbských hranicích a okázalá návštěva Františka Ferdinanda v Sarajevu jen přilily olej do ohně. Během vojenské přehlídky byl následník trůnu napaden skupinou šesti atentátníků vedených Danilem Ilićem. Po předchozím nezdařeném bombovém útoku na kolonu vozů padly výstřely Gavrila Principa, člena srbské teroristické organizace Černá ruka. František Ferdinand d‘Este spolu s manželku hraběnkou Žofií Chotkovou byli smrtelně zraněni. O den později bylo v Bosně a Hercegovině vyhlášeno stanné právo. Atentát šokoval Evropu a vyvolal zpočátku sympatie s mocnářstvím. Dva dny po atentátu žádalo Rakousko-Uhersko a Německá říše po Srbsku vyšetřování, jehož výsledkem bylo: „Nic nebylo dosud učiněno a záležitost se netýká Srbské vlády.“ Rakousko-uherská vláda využila situace k předání ultimáta s cílem vyhlásit Srbsku válku. Stalo se. Malý srbský konflikt se však rozrostl na světovou válku, která vyústila v konec mocnářství.
Simona Albrechtová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
