Kostnice Kutná Hora - Sedlec

14.06.2019 | 20:58
Kostnice Kutná Hora - Sedlec

Podzemní kaple hřbitovního kostela Všech svatých

Sedlecká kostnice je vyjádřením lidské nesmrtelnosti a zároveň víry ve vzkříšení. Je místem piety a smíšených pocitů, otázek a očekávání...

Dnes již i díky médiím světoznámá kostnice v Sedlci u Kutné Hory patří s více než 400 tisíci návštěvníky ročně mezi nejnavštěvovanější památky Středočeského kraje.

Kostnice je podzemní kaplí hřbitovního kostela Všech svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142 panem Miroslavem z Markvartic. Kostelík byl vystavěn ve 14. století jako karner - skládá se ze dvou kaplí postavených nad sebou - a podle nejnovějších průzkumů se spolu s dalšími stavebními součástmi opatství snažil přiblížit svým jeruzalémským vzorům.

Podzemní kaple sedleckého kostelíka je mimořádně podobná podzemní kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci. Těla zemřelých se v hakeldamské půdě údajně rozložila během pouhých 24 hodin.

Poté, co podle pověsti jeden ze sedleckých opatů, který do Jeruzaléma cestoval s diplomatickým poselstvím, přivezl z hakeldamského pole hrst hlíny a rozprášil ji na klášterním hřbitově, stal se tento hřbitov takzvaným Svatým polem, nejstarším ve střední Evropě. To vyvolalo zájem o pohřeb v Sedlci a tak se sedlecký hřbitov začal rozrůstat.

Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. V roce 1421 byly objekty sedleckého kláštera zasaženy požárem založeným husity, požár částečně zasáhl také stavbu hřbitovního kostelíka.

Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.

Na začátku 18. století byl kostelík upraven v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje SANTINIHO - Aichla (*1677 +1723). Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a stavbu vzepřel přístavbou západní předsíně. Ve stylu svého specifického architektonického projevu (tzv. barokní gotika) upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí i dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj.

Barokní štít mezi věžemi nese sochu Panny Marie - Neposkvrněné početí (Immaculata) od Matěje Václava Jäckela z roku 1709. Od téhož autora je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící před kostnicí. Monument je doplněn plastikami dalších čtyř světců: Václava, Vojtěcha, Prokopa a Floriána.

Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. Jejich stavební mistr František Rint z České skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid. Kosti, které použil k výzdobě, dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto vyjímečného uspořádání lidských ostatků.

Sedlecká kostnice – MEMENTO MORI – jedinečně pojaté místo spočinutí téměř 60 tisíců těch, kteří zde byli před námi…

www.sedlec.info/kostnice/




Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.