(306 let)
Pražský vrchní rabín a hlava pražské ješivy Ezechiel Landau, zvaný též podle svého díla Noda bi-Jehuda, se narodil 8. října 1713 v polském Opatówě. Již za svého života se stal jednou z nejvýznamnějších osobností židovského světa 18. století.
Pocházel z rabínské rodiny a byl filozofem, rabínem a talmudistou. V roce 1734 se stal dajanem, tedy rabínským soudcem. Devět let působil na úřadu v ukrajinském Jampolu. Zde vstoupil do sporu mezi amsterdamským rabínem Jakobem Emdenem a bývalým pražským rabínem Jonatanem Eibenschützem. Svou autoritou se snažil spor ukončit a postavil se na Eibenschützovu obranu. Jeho role byla vnímána jako „velmi taktní“ a byla vysoce oceněna židovskou obcí v Praze. Roku 1755 byl jmenován vrchním rabínem města Prahy. Svého úřadu se ujal v těžkých dobách, kdy krátce před jeho příchodem lehla popelem velká část domů pražského ghetta. Byl loajální vůči habsburskému rodu, což prokázal roku 1757, když začalo obléhání Prahy Prusy. K jakýmkoliv novostem však přistupoval s velkou opatrností. Vystoupil také proti německému překladu tóry od průkopníka haskaly Mošeho Mendelssohna a projevil obavy z josefínských reforem. Naproti tomu si velmi vážil díla Maimonidova, jak halachického, tak i filozofického. Zemřel v Praze 29. 4. 1793 ve věku 79 let a k jeho náhrobku lidé nosí papírky se „vzkazy“ ještě dnes.
Tereza Doležalová, Dominik Pekárek, Vladimír Pleva, OA Holešovice, foto © studenti
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
