Rok poté, a jak dál…

26.09.2019 | 17:14
Demonstrace na Václavském náměstí 28. října 1918 © Wikimedia Commons

(100 let)
Patřím ke generaci, která nemá uložený 28. říjen coby státní svátek připomínající vznik samostatné republiky 1918. Do jisté míry vlivem školních osnov „předlistopadové éry“ se dnes cítím být nepolíbeným v duchu masarykovských tradic. K zamyšlení mě přivedl až náš čtenář pan Marek. Navrhl téma ke stému výročí „první oslavy“ Dne vzniku samostatného československého státu a jeho slavení napříč stoletím.

Při vyslovení tohoto data není nutné doplňovat letopočet, protože každý alespoň trochu Čech, Moravan či Slezan ví, že jde o rok 1918. Tradice slavení tohoto dne v našich dějinách by se mohla zdát dnešní optikou samozřejmostí, ale věřte nebo ne, až tak jednoduché to nebylo. Naopak, sledujeme-li historii 28. října, poznáváme tak dějiny našeho státu.
Z těsnopisecké zprávy se dozvídáme, že v úterý 28. října 1919, na 85. schůzi Národního shromáždění československého v Praze, konané ve Smetanově dvoraně Obecního domu, proběhla historicky první oslava 28. října. Zahajovací řeč měl předseda Tomášek, který následně přečetl poselství prezidenta republiky T. G. Masaryka. Výročí bylo také připomínáno zákonem č. 11/1918 Sb., tedy zákonem o zřízení samostatného státu československého. Tak byl položen základní kámen oslav 28. října coby dne naší samostatnosti. V roce 1925 byl 15. dubna přijat zákon č. 64/1925 Sb. o svátcích a památných dnech republiky Československé.
V roce 1938 se oslavy nesly v duchu Mnichovské „zrady“ a po příchodu nacistů 15. března 1939 byl v českých zemích tento statní svátek zrušen. Přesto došlo 28. října 1939 k masovým demonstracím, kdy se první obětí stal dělník Václav Sedláček a druhou zavražděný student Jan Opletal, jehož následný pohřeb se stal 15. listopadu 1939 další záminkou k protestům proti okupaci. Němci reagovali 17. listopadu 1939 uzavřením českých vysokých škol a oslavy tohoto dne v letech 1940–1944 striktně zakázali.
K oživení tradice oslav státního svátku 28. října došlo v roce 1945, kdy byl pompézně slaven po šesti letech opět jako Den nezávislosti. Komunisté ale již od 20. let 20. století tvrdili, že bez 7. listopadu 1917, Velké říjnové socialistické revoluce, by nebyl ani 28. říjen 1918. Proto také od únorového převratu 1948 chystali „uvést na pravou míru“ jeho oslavy. Zákonem 93/1951 Sb. ze dne 2. listopadu 1951 se s účinností od 1. ledna 1952 slavil 28. říjen již jako Den znárodnění, den pracovního klidu (dekret o znárodnění byl však podepsán 24. října, vyhlášen 25. října, a nikoli jako znárodnění). Oslavy kulatých výročí 28. října mají také svá specifika. Buď byla slavena v nedemokratických poměrech (1958, 1978, 1988), nebo se slavila ve stínu neblahých událostí (1938, 1948 1968). Například při 40. výročí v roce 1958 se komunisté rozhodli připomenout tento den manifestací ve Smetanově síni Obecního domu v duchu „Čtyřicet let ČSR, slavná historie bojů a vítězství československého pracujícího lidu“.
Za normalizace od roku 1975 komunisté zákonem č. 56/1975 Sb. (účinný od 23. 6. 1975) změnili den 28. října na Den vzniku Československé republiky, Den znárodnění (nesprávné datum) a Den vzniku Československé federace (nesprávné datum). Průlomovým se stal rok 1988, kdy se zákonným opatřením č. 141/1988 Sb. z 21. 9. 1988 stal 28. říjen opět Dnem nezávislosti a dnem pracovního klidu. Ironií osudu je, že v tento den proběhla na Václavském náměstí masová protikomunistická demonstrace, kterou zastavily obušky a vodní děla.
Nicméně původnímu významu se dostalo tomuto dni až v roce 1989 a od roku 1993, po rozdělení Československa, platí tento svátek pouze pro nás. Naši bratři Slováci nezaujímají k tomuto dni jednoznačný postoj. Již 26 let vedou debaty, zda se má vrátit 28. říjen z památného dne na den pracovního klidu. Kladou si otázku, zda je pro ně významnější 28. nebo 30. říjen 1918, tedy den Martinské deklarace.
Teprve v roce 1928 bylo zjištěno, že když se 30. října 1918 v Martině scházela Slovenská národní rada, její členové nevěděli, že před dvěma dny byl v Praze již vyhlášen samostatný československý stát. Jejím cílem bylo schválit usnesení o oddělení od Uher a spojení s Čechy do jednoho státu. Nám je každopádně tento den dán zákonem č. 245/2000 Sb. a je slaven coby připomenutí vzniku naší samostatnosti 28. října 1918.

Luděk Sládek

foto Demonstrace na Václavském náměstí 28. října 1918 © Wikimedia Commons


Velký státní znak, 1920 Malý znak republiky Československé, 1920



počet zhlédnutí: 1767

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku říjen 2019

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.