(615 let)
Mikuláš Zoul, veliký loupežník, kterýž v Čechách mnoho škody s pomocníky svými činil, a od Zbyňka Zajíce z Hažmburka, arcibiskupa pražského, z rozkazu krále Václava IV. na Hrádku Cejchanově obležen a jat byl, ten toho dne s 50 služebníky na šibenici před Prahou oběšen a že na železném háku pověšen byl, visel až do 7 let.
Kronika Daniela Adama z Veleslavína zmiňuje Mikeše Zoula z Ostředka (Mikuláš), narozeného okolo poloviny 14. století, který proslul coby loupeživý rytíř, i když v tomto případě šlo o loupeživého zemana. Když se Mikeš se synem Janem zmocnil Čejchanova hrádku u Chocerad, začal odtud přepadat kupce na cestě mezi Táborem, Benešovem a Prahou. Vydatně mu pomáhal strýc Ahník z křešické tvrzi u Divišova, Suchý Čert (pán z Kunštátu) nebo Vaněk z Dubé, pán Ondřejova. Král Václav IV. proto vyslal vojsko vedené arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka k Čejchanovu hrádku a hradu Dubé (sídlo Mikešova syna Jana). Zbyněk Zajíc roku 1403 dobil Čejchanův hrádek a Mikeše s jeho bandou (50 zločinců) zajal. Hrádek byl srovnán se zemí a panství připadlo králi. Trestu neušel ani Vaněk z Dubé, který ztratil právo ke kostelu v Ondřejově. Mikeš byl s kumpány odsouzen k trestu smrti a 13. 7. 1404 popraven za městskými hradbami, v místech dnešní pražské křižovatky U Bulhara (kopec mezi Husitskou a Italskou ulicí). Mikeš však nebyl oběšen jako ostatní, ale pověšen na hák, kde visel nejméně sedm let. Poté spočinuly jeho ostatky na hřbitově patřícím ke kostelu sv. Štěpána Na Rybníčku, stejně jako jeho syna Jana. Podle letopisů Jan Hus, kazatel betlémský, odsouzené doprovodil k šibenici a navedl Mikeše na to, aby se obrátil k lidu a řekl: „Svatá obci, prosímť vás, proste za mne Pána Boha.“
Luděk Sládek, foto Loupežník Mikeš, romantická představa autora © Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
