(100 let)
V souvislosti s rozhodnutím o zbudování nových městských hřbitovů začaly v roce 1912 Elektrické podniky královského hlavního města Prahy uvažovat o možnosti přepravy pohřbů tramvajemi. Inspiraci našly v Miláně nebo ve Vincennes u Paříže.
Pražské Elektrické podniky vybraly pro první etapu osm lokalit v různých částech města. Než byl celý projekt připraven, vypukla 1. světová válka a pražskými ulicemi jezdilo od září 1914 osmnáct sanitních tramvají. Pohřební tramvaje se Praha také dočkala. Nedostatek koní přiměl pražské vojenské velitelství, aby se v srpnu 1917 obrátilo na Elektrické podniky se žádostí o převoz zemřelých vojáků z vojenských nemocnic na hřbitovy. Po nezbytných přípravách se v pondělí 22. 10. 1917 v 15 hod. Prahou rozjela poprvé pohřební tramvaj. Byl to motorový vůz č. 152 upravený pro převoz rakví. Pohřební tramvaj, které se říkalo Černá Máry, jezdila k pražským hřbitovům až do 17. 6. 1919. Za tu dobu přepravila 1 042 mrtvých vojáků. Na konci války bylo navrženo, aby byl vůz č. 152 využíván i k civilním pohřbům, neboť bývá v odpoledních hodinách volný. Pohřební ústav ale váhal. Protože pohřební tramvaj stále existovala, věc byla znovu projednána ještě v roce 1921. K jejímu dalšímu využití pro pohřební účely už ale nedošlo díky administrativním překážkám, a tak byla tramvaj v roce 1922 zrekonstruována zpět na normální motorový vůz pro dopravu cestujících. V roce 1933 byl vůz vyřazen také z osobní dopravy a na krátký čas zařazen v ústředních dílnách v Rustonce jako posunovací. V roce 1936 byl tento vůz definitivně zrušen.
Pavel Edvard Vančura, foto Motorový vůz č. 152 z roku 1917 © Archiv Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
