Naše putování za historickými památkami Nepomuka začneme na náměstí A. Němejce, jemuž dominuje budova postavená v letech 1861–1865 jako piaristická kolej (obr. 1) s latinskými školami. Jejím prvním rektorem byl Ondřej Josef Liboslav Rettig. K bývalé piaristické koleji z boční strany přiléhá budova staré radnice, postavená kolem roku 1836 na místě původní budovy ze 16. stol. Kromě radnice v ní sídlil okresní soud s vězením, knihkupectví rodiny Marešů a základní škola. Dnes je zde umístěno Městské muzeum a galerie Nepomuk a Kulturní a informační centrum Nepomuk. V západní části náměstí se nachází budova nové radnice z roku 1911, která vznikla přestavbou původního domu z roku 1686. Před radnicí stojí kamenná kašna se sochou Panny Marie a znakem českého království a města Nepomuk. Byla postavena na místě staré dřevěné kašny nákladem J. Čapka, místního rodáka a tajného císařského rady, v roce 1867. V protilehlé části náměstí se nachází novodobá socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1993. Historický obraz náměstí dotváří řada měšťanských, většinou jednopatrových, domů. Z nichž jmenujme alespoň Panský dům, rodný dům A. Němejce a Berndorfovu lékárnu.
V jihozápadním ústí náměstí se k nebi tyčí chrám sv. Jana Nepomuckého. Podle legendy stával na jeho místě světcův rodný dům. V 17. století zde stával kostelík sv. Jana Křtitele, který roku 1734 ustoupil novému baroknímu chrámu, postavenému podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Hlavní jižní průčelí kostela tvoří dvě věže. Největší chrámový prostor zaujímá loď čtvercového půdorysu, jejíž centrální část je sklenuta plackou. Hlavní oltář je zdoben sochou sv. Jana z roku 1848. Na kůru nad hlavním vchodem se nacházejí varhany z roku 1912. U příležitosti Janova svátku a smrti se zde každoročně konají bohoslužby, které jsou cílem mnoha poutníků.
Plzeňskou ulicí dojdeme od kostela sv. Jana na Přesanické náměstí, které tvoří vzácný, byť poněkud narušený (stavbou obchvatu v letech 1959–1961), soubor historických památek města. Dominantou náměstí je kostel sv. Jakuba, patřící svou dispozicí k ojedinělým stavbám tohoto druhu na našem území. Kostel byl založen cisterciáckými mnichy z nedalekého kláštera již ve 12. století. K přestavbě z původního románského do gotického slohu došlo ve 13. a 14. století. Kostel se skládá z trojdílné lodi s presbyteriem a sakristií. Zvláštností je barokní věž, postavená v ose presbyteria koncem 18. stol., která nahradila původní zchátralou zvonici. V letech 1786–1857 byl kostel využíván jako sýpka a později znovu upraven v pseudogotickém slohu. V interiéru se kromě nástěnné a stropní malby dochoval také náhrobek Ladislava ze Šternberka z roku 1566. Další náhrobky ze 16.–18. století, původně umístěné v podlaze kostela, se nyní nacházejí po obvodu ohradní zdi. Z pozdní gotiky se zachovala v nároží hřbitovní zdi část kruhové bašty se střílnami, dokládající dřívější obrannou funkci kostela.
Poblíž kostela sv. Jakuba se nachází budova arciděkanství. Již v pradávných dobách tu stávala dřevěná fara a později děkanství. Koncem 17. století byla postavena kamenná budova, která však v následujících letech vyhořela. Plány pro nové arciděkanství nakreslil jeden z největších barokních architektů K. I. Dientzenhofer a tuto podobu z 18. století si budova zachovala dodnes. Jedná se o rozlehlou patrovou stavbu obdélného půdorysu s mansardovou střechou, v přízemí s valenou klenbou. V letech 1961–1991 zde sídlilo Vlastivědné muzeum Nepomucka, dnes je zde znovuobnovené Svatojánské muzeum. . Před budovou arciděkanství se nachází raně barokní sloup sv. Vojtěcha z roku 1672, přemístěný sem z náměstí A. Němejce roku 1977.
Historii Přesanic nám připomíná také zřejmě nejstarší obytné stavení města – dům U České lípy. Jeho vznik je datován do let 1360–70, kdy zde sídlila rychta a soud a v 2. polovině 19. století také radniční šenk a hostinec.
Pod kostelem sv. Jakuba, na hrázi Špitálského rybníka, stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého, postavená v roce 1879 okolo barokní sochy světce z pol. 18. stol. Poblíž rybníka stojí také někdejší kaple Božího Těla z konce 17. století. V roce 1786 byla kaple zrušena a poté sloužila jako kovárna. Jedná se o jednolodní stavbu s obdélným půdorysem a půlkruhově ukončeným závěrem.
Od kostela sv. Jakuba nás cesta dovede ke hřbitovu, který byl založen na počátku 19. století. Za ním se vine cestička mezi poli k Šibeničnímu vrchu (512 m n. m.). V dobách, kdy v Nepomuku sídlil hrdelní soud, se zde uskutečňovaly popravy. Po jeho zrušení byl kopec upraven na parčík a přejmenován na Lipový vrch. Od „Lipáku“ se vrátíme po stejné cestě ke hřbitovu a podél jeho zdi dojdeme až k soše sv. Šebestiána, odkud se otevírá pohled na město, jemuž vévodí zámek Zelená Hora. Pak už jen sejdeme po cestě, která nás zavede zpět na náměstí A. Němejce.
Z náměstí A. Němejce se můžeme vydat také po modré turistické značce k Zelené Hoře. Cestou nás upoutá majestátní budova Zelenohorské pošty, přestavěná podle plánů K. I. Dientzenhofera. Pochází z r. 1646 a sídlem pošty byla až do roku 1843. V roce 1885 přešla budova do majetku velkostatku zelenohorského, kdy zde byl umístěn lesní úřad. Dnes zde najdeme expozici veteránů i salon kněžny Gabriely.
Cesta k Zelené Hoře nás dále dovede kolem sochy sv. Jana Nepomuckého na křižovatku, kde stojí hostinec a kovárna Na Vyskočilce z 2. poloviny 16. století. Jméno hostince je odvozeno ze svatovojtěšské legendy, podle níž tu na svatého Vojtěcha vyskočili z lesů dva loupežníci. Za starých časů scházeli se tu rychtáři zelenohorského panství, konšelé i mušketýři. Již přes 250 let vlastní hostinec rodina Knárů.
Nedaleko hostince, u lesní cesty vedoucí ke Klášteru, stojí pomník, sestávající ze zděného čtverhranného podstavce a vysokého zděného sloupu s železným křížem. Údajně byl postaven na památku anglických vojáků, zabitých zde císařským vojskem během třicetileté války. V blízkosti pomníku se nachází také socha Panny Marie Bolestné v životní velikosti z roku 1741.
Odtud můžeme sejít po zalesněném úbočí Zelené hory po naučné stezce do Kláštera, kde se nacházejí zbytky cisterciáckého kláštera, vypáleného roku 1420 husity. Na hrázi Klášterského rybníka odbočíme z modré a budeme pokračovat proti proudu říčky Muchovky zpět k Nepomuku. Cestou nás upoutá barokní Červený most. Podle pověsti se tu v husitských dobách odehrála krvavá bitva. Odtud vykročíme podél říčky po červené značce. Než však vstoupíme do města, čeká nás ještě kaple sv. Vojtěcha z r. 1682 s otiskem lidské šlépěje v kameni. Podle pověsti je to památka na dobu, když sv. Vojtěch procházel Nepomukem.
Kulturní a informační centrum Nepomuk
Náměstí Augustina Němejce 126, 335 01 Nepomuk
Tel.: 371 591 167
E-mail: infocentrum@nepomuk.cz
Web: www.nepomuk.eu
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
