(135 let)
Český architekt Hanuš (Jan) Zápal přišel na svět 7. února 1885 v Krašovicích do učitelské rodiny na severním Plzeňsku. Ve svém rodném kraji vytvořil řadu staveb a je považován za nejvýznamnější osobnost architektury jihozápadních Čech první poloviny 20. století.
Studoval v letech 1903–1909 na České škole technické v Praze (ČVUT) u profesorů Josefa Schulze a Jana Kouly. Ještě jako student se podílel na rekonstrukci renesanční radnice v Plzni a tato zkušenost velmi ovlivnila jeho vztah k městu. Po absolvování praxe u architektů Antonína Balšánka (Obecní dům v Praze) a Bedřicha Bendelmayera přijal v roce 1910 místo inženýra na plzeňském stavebním úřadě. Zde setrval až do roku 1931, kdy odešel na vlastní žádost ze zdravotních důvodů do penze. Za dobu svého působení vytvořil řadu významných staveb, mj. budovu Měšťanského pivovaru, krematorium s kolumbáriem na plzeňském Ústředním hřbitově, soubor činžovních domů zvaných Mrakodrap nebo školu na Lochotíně. Hanuš Zápal se kromě své architektonické tvorby věnoval také záchraně a rekonstrukcím památek v okolí Plzně. Jeho zásluhou došel obnovy barokní poutní areál v Mariánské Týnici, na které se podílel téměř čtvrt století, než byl komunistickou mocí odejit. I po odchodu do penze projektoval, přednášel a vyvíjel osvětovou činnost. Závěr života strávil střídavě v Praze a Lednici u Kralovic, kde také 28. 11. 1964 zemřel. Gočár českého Západu, jak byl nazýván, byl pochován v rodinné hrobce v Rakovníku.
-ala-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
