(125 let)
Legionář, generál, velitel Pražského povstání Karel Kutlvašr se narodil 27. ledna 1895 v Michalovicích u Německého (Havlíčkova) Brodu. Pocházel ze šesti dětí sedláka Josefa Kutlvašra. Vychodil dvouletou obchodní školu a nastoupil nejprve u firmy Jenč v Humpolci a později v Kyjevě u firmy Vielwart a Dědina.
V srpnu 1914 se přihlásil do České družiny na Rusi, kde působil jako rozvědčík. Po bitvě u Zborova, kde padl jeho bratr František a sám byl raněn, se stal velitelem praporu. Již 25. 2. 1919 byl ministrem vojenství Štefánikem povýšen na podplukovníka a jmenován velitelem 1. pluku. V Rusku poznal svou budoucí manželku Jelizavetu Jakovlevovou, se kterou se vrátil do vlasti v roce 1920. Na plukovníka byl povýšen v roce 1923 a ve 33 letech se stal nejmladším brigádním generálem. V letech 1934–1939 velel 4. pěší divizi v Hradci Králové. V době mobilizace velel Hraniční oblasti 35 s velitelstvím ve Vamberku. Za protektorátu byl členem odbojové organizace Obrana národa a během Pražského povstání byl 5. 5. 1945 jmenován velitelem povstaleckých jednotek v oblasti Prahy. Za to, že 8. 5. dojednal podmínky kapitulace nacistických jednotek v Praze výměnou za jejich volný průjezd městem do amerického zajetí, byl po únoru 1948 perzekvován. Ve vykonstruovaném procesu byl 16. 5. 1949 odsouzen za velezradu na doživotí. Z vězení byl v roce 1960 po amnestii propuštěn a ještě jako důchodce musel pracovat coby hlídač a noční vrátný. Zemřel při zdravotní prohlídce 2. 10. 1961 v nemocnici v Motole. Pohřben byl na pražských Olšanských hřbitovech. V roce 1968 sice zrušili komunisté všechna jeho obvinění, ale plně rehabilitován byl až po listopadu 1989.
Antonín Fridrich
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
