(190 let)
Zakladatel novodobé české krajinomalby Adolf Kosárek se narodil 6. ledna 1830 na Českomoravské vrchovině v obci Herálec. Za svůj krátký život vytvořil pozoruhodné dílo a je považován za nejvýraznější osobnost českého krajinářství 19. století.
Od mládí bylo jeho hlavním zájmem malování, přesto se nejdříve stal na přání svého otce hospodářským úředníkem. Pracoval na arcibiskupských statcích v Dobřejovicích a Rožmitále pod Třemšínem. Při práci maloval a jeho výtvarných vloh si všiml nadřízený, na jehož doporučení získal roku 1850 stipendium na pražské Akademii výtvarných umění. Ranou Kosárkovu tvorbu ovlivnil hlavně romantismus a manýrismus (Horské jezero v bouři), později se však přiklonil spíše k realistické malbě. Roku 1853 vystoupil na veřejnost s třemi obrazy (Krajina v bouři, Podzimní jitro a Stmívání) na výstavě Krasoumné jednoty a sklidil úspěch. Z jeho dalších děl můžeme jmenovat Motiv od Pardubic, Mlha v Krkonoších, z pozdní tvorby Zimní noc, Osamělá krajina, Motiv z Kokořínského údolí či Krajina s poutníky. Od roku 1854 byl bez stálého příjmu, ale podařilo se mu prodat několik obrazů a díky tomu mohl podniknout studijní cestu na německou Rujánu a do rakouských Alp. Celkově se však jeho životní situace nezlepšila, trpěl finančním nedostatkem a onemocněl tuberkulózou. V roce 1858 nemoc na čas ustoupila, stihl se oženit a narodila se mu dcera. Ozdravný pobyt v Krkonoších mu nepomohl a Kosárek umírá ve svých 29 letech 30. 10. 1859 v Praze. Je pochován na Malostranském hřbitově.
-aba-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.