V pohraničí se nachází mnoho zchátralých staveb, které byly dříve velmi pěkné, vyhledávané a hojně navštěvované. Jednou z nich je areál bývalého lázeňského letoviska Karlovo údolí, kam jsme se vypravili tentokrát.
Do Karlova údolí jsme se vydali ze Šluknova. Z tamního křížového vrchu, odkud byl pěkný výhled, jsme křížovou cestou sešli na asfaltku, která nás dovedla k cestě lemované alejí. Na jejím konci jsme se dali doprava, a to už jsme skrz další alej zahlédli pavilon a střechu Karlova údolí. Po cestě jsme narazili na dva pány s detektorem kovu. „Hledáte poklad?“ ptám se jich. Odpovědí mi je: „Hledáme historii.“ Co pánové našli, se dozvídáme až při zpáteční cestě.
Dříve atraktivní letovisko je dnes dosti zchátralé. Jak vypadalo dříve, lze vyčíst na cedulích, které tam noví majitelé umístili. Přímo před hlavní budovou obdivujeme jasan ztepilý, který je zapsán na seznamu památných stromů v děčínském okrese.
Důvodem vzniku Karlova údolí právě v tomto místě je zahájení stavby tratě z Rumburku do Šluknova. Trať se začala stavět v roce 1872. Toho využil majitel pekařství ve Šluknově pan Karl Schutz. Postavil poblíž rozestavěné tratě dřevěnou boudu coby přístřešek a vývařovnu jídel pro stavební dělníky. Později koupil celé údolí i s lesem, potokem, loukami. Místo dostalo jméno Karlsthal.
Časem byla na místě původní dřevěné boudy postavena hospůdka „Modrá koule“ a také restaurace. Pro pobavení návštěvníků byl vybudován i menší pavilon, kde byly chovány opičky, a po přehrazení potoka také rybník, na němž byl umístěn vodní kolotoč se čtyřmi loďkami. Procházíme se před pavilonem, který stejně jako celý park dnešní majitelé začali renovovat tak, aby to co nejvíce odpovídalo původní podobě. Výsledek jejich úsilí lze porovnat na cedulích s fotografiemi.
Po Karlu Schutzovi převzal podnikání jeho syn Emil. Rodina Schutzů však komplex časem z finančních důvodů prodala městu Šluknovu. Vedení města rozhodlo v roce 1913 o přebudování stavby tanečního sálu a restaurace v moderní lázeňský komplex. Součástí lázeňského komplexu byl i lázeňský park s okrasnými stromy a keři, s bazénkem, s vodotryskem, s jezírkem se zlatými rybkami a vodním ptactvem, s velkým rybníkem, který byl využíván k projížďkám na loďkách, a s lesním divadlem. Bylo tu také hřiště s houpačkami, skluzavkami, lanovkou a kolotočem a nechyběla ani sáňkařská dráha, kde po kolejích jezdily dřevěné saně opatřené minikolečky, a nechyběla ani elektrická miniželeznice.
Během druhé světové války sloužilo Karlovo údolí jako městské rekreační středisko pro německou armádu. V roce 1950 byl celý lázeňský areál bezúplatně převeden do vlastnictví pražského dopravního podniku. Správou areálu byl pověřen závodní výbor ROH Vozovny Pankrác a posléze závodu Elektrické dráhy.
ZV ROH Vozovny Pankrác pronajal v roce 1963 objekt Československým státním drahám – správě Ústecké dráhy. Karlovo údolí pak sloužilo pro potřeby železničního odborného učiliště. Během doby, kdy byly bývalé lázně ve vlastnictví pražského dopravního podniku, zde byla prováděna jen nejnutnější údržba.
Od roku 2000 nabízel Dopravní podnik hl. m. Prahy bývalé lázně Karlovo údolí k prodeji. Během let, kdy objekt bývalých lázní získala soukromá majitelka a budovy již nebyly střeženy bezpečnostní agenturou, došlo k jejich dalšímu chátrání a rozebírání materiálu sběrači kovů.
Na jaře roku 2017 Karlovo údolí zakoupili manželé Ema a Martin Bilinski s úmyslem pokusit se s pomocí dobrovolníků vrátit tomuto místu jeho bývalou slávu. Dle vyjádření statika, který ruinu v létě 2017 prohlédl, zůstala možnost její záchrany otevřená. Snahám o záchranu kdysi proslulého letoviska vyjádřilo podporu i město Šluknov, které je vlastníkem okolních lesních pozemků a vodních ploch.
Při zpáteční cestě jsme opět narazili na pány s detektory kovů. Našli mince a znak Státní bezpečnosti. Povídali nám o tom, jak dříve Karlovo údolí pěkně vypadalo. Doufejme, že se jej novým majitelům skutečně podaří zachránit.
Simona Albrechtová, foto © Simona Albrechtová, J. Poborák
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
