(600 let)
Papežská bula papeže Martina V. byla vydána 1. března 1420 ve Florencii a vyhlásila křížovou výpravu proti všem viklefistům a husitům. Začínala vznosnými slovy „Omnium plasmatoris domini“. Ve jménu Stvořitele všech věcí tohoto světa a ve jménu Božím na sebe měli vzít lidé kříž a vojensky potlačit husitskou revoluci.
Papež tak učinil po dohodě se Zikmundem Lucemburským, dědicem českého trůnu, který přijal českou korunu koncem roku 1419 v Brně. Zikmund však nehodlal splnit požadavky husitů a počítal s tím, že si českou korunu vybojuje mocí, k čemuž ale potřeboval svolení papeže. Stalo se a vše mělo být vyhlášeno v průběhu říšského sněmu ve Vratislavi. V té době přicestoval do Vratislavi přední pražský kupec Jan Krása, který hlasitě v hospodě nesouhlasil s odsouzením Jana Husa a chválil kalich. Byl uvržen do žaláře a na druhý den ráno i Mikuláš z Betléma, student pražský, jenž byl do Vratislavi vyslán k Zikmundovi se žádostí o povolení kalicha v Čechách. Mikuláš měl být za trest usmýkán koňmi, ale zřekl se kalicha. Krása však odmítl naléhání papežského legáta Fernanda a zpola usmýkán koňmi byl poté 14. 3. 1420 upálen. Následující neděli 17. března 1420 došlo k proklamaci klatby nad Čechy, která byla později přibita na kostelní dveře a vyhlášena z kazatelny. Vše ale mělo opačný výsledek, než Zikmund předpokládal. Zpráva o vyhlášení křížové výpravy zburcovala husitské Čechy a přispěla k rozhodnutí postavit se Zikmundovi. V létě téhož roku stanulo před Prahou na 30 000 křižáků. Klatba přesto měla na České království zničující dopad. Zákaz obchodovat v kacířské zemi přiměl kupce obcházet Prahu severně přes Lužici a Krakov či jižně přes Vídeň, která se až tehdy stala významnějším městem.
Josef Grof, foto © Wikimedia Commons, autor Aleš Nováček
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
