(150 let)
Poctivý přístup k historii a dějinám provázel jednoho z našich nejvýznamnějších historiků – Josefa Pekaře. Narodil se 12. dubna 1870 v Malém Rohozci u Turnova a za svůj život se ocitl několikrát v nepřízni veřejnosti. Po roce 1948 byl dokonce na dlouhých 50 let odstraněn z našich dějin.
V Čechách je velmi snadné stát se vlastizrádcem. Pekař se svým kritickým přístupem k českým dějinám to neměl lehké. Báchorky a mýty provázejí historii každého národa a není potřeba líbivých lží, např. o holubičí povaze Slovanů nebo podřízenosti českého národa vůči silnějším sousedům. To vše se snažil ve svých dílech Pekař vyvracet. Kniha O smyslu českých dějin je toho důkazem. Učil na gymnáziích v Mladé Boleslavi a Praze. Roku 1901 byl jmenován mimořádným profesorem na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a později i profesorem řádným. V letech 1931–1932 zastával dokonce funkci rektora Univerzity Karlovy. Ve svém vědeckém výzkumu se postupně věnoval všem významným kapitolám českých dějin. Revidoval Palackého, kritizoval Masarykovu historickou metodu. Roku 1912 zahájil dlouhý spor o smysl českých dějin. Jeho nejznámějším dílem je Kniha o Kosti, ve které důkladně popsal šlechtický život za třicetileté války a poměry poddaných v 17. a 18. století. V publikaci Nejstarší kronika česká se pokusil dokázat, že tzv. Kristiánova legenda o životě sv. Václava pochází skutečně z 10. století. V prosinci 1935 byl po Masarykově abdikaci navržen na funkci prezidenta republiky, kterou však odmítl. Zemřel 23. 1. 1937 v Praze a je pohřben v rodinném hrobě v Jenišovicích.
-ala-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
