(145 let)
Tato generace hýřila talenty v čele se Slavíčkem, ale i Hudečkem, Kavánkem či Lebedou. Patřil k nim ale také český malíř-krajinář a grafik Alois Kalvoda.
Kalvoda se narodil jako osmé z deseti dětí 15. května 1875 ve Šlapanicích u Brna. Navzdory chudobě nastupuje na pražskou Akademii do Mařákovy školy (1892) a publikuje první články v časopise Čas. Roku 1899 získává ateliér po zemřelém L. Maroldovi na pražských Vinohradech, vstupuje do spolku Mánes, vystavuje v pražském Rudolfinu a brněnské Vesně. Obdržel také Hlávkovo studijní stipendium, na které odjel spolu s Mařatkou do Francie. Po návratu zřizuje soukromou krajinářskou školu v Praze (žáky byli např. Váchal, Prokeš). Na druhé Hlávkovo stipendium odjíždí do Mnichova (1901). První samostatnou výstavu má v pražské Vodičkově ulici u Štajgrů (1902), 1903 v Berlíně (Wertheim), Hamburku (Kunstverein) a Varšavě (Krzywulta), 1904 v Brně, Uh. Hradišti a Č. Budějovicích. O rok později kupuje chalupu houslisty Lauba v Křivoklátě a vystavuje v Berlíně, Vídni a Rudolfinu, 1906 v Písku. Od roku 1907 píše pro časopis Dílo. Každý další rok má alespoň jednu výstavu. V roce 1913 uvedlo Brněnské divadlo jeho drama Marhovský a 1917 se usazuje na šumavském zámečku Běhařov. Na výstavě v Římě (1922) kupuje jeho obraz „Vesnička v břízách“ Galerie moderního umění. V roce 1929 vychází jeho kniha „Přátelé výtvarníci“ a 1932 vydává svou poslední knihu „Vzpomínky“. Po dlouhé těžké nemoci umírá 25. 6. 1934 v Běhařově na Šumavě, ale pohřben byl v rodných Šlapanicích.
Antonín Fridrich, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
