(375 let)
Návštěvník Brna si možná povšimne, že na Petrově odbíjí poledne, i když malá ručička hodin dosáhla teprve jedenáctky. Není to však zapříčiněno jiným časovým pásmem, ale zvláštností pramenící v historii, v časech obležení města Švédy za třicetileté války.
Když švédské oddíly generála Lennarta Torstensona přitáhly 3. května 1645 k Brnu, věřil jen málokdo, že se město dokáže ubránit. Brněnské posádce velel zkušený francouzský válečník – plukovník Jean-Louis Raduit de Souches. Vítězstvím si ovšem Torstenson mohl být skoro jistý, protože proti více než 25 000 mužů švédských vojsk stálo na hradbách Brna jen 500 vojáků a 1 000 členů městské milice.
Následovaly více než tři měsíce obléhání. Švédové se zuřivě snažili město dobýt, než jim dojdou zásoby a budou se muset stáhnout. Podle známé pověsti se generál Torstenson rozhodl, že 15. srpna provede generální útok, a pokud se mu do dvanácté hodiny polední nepodaří město získat, obléhání vzdá a odtáhne. Jeho rozhodnutí se doneslo k Brňanům. Útok druhého dne byl skutečně drtivý a zdálo se, že síly obránců jsou již vyčerpány. Do dvanácté chyběla hodina. Ale kdosi z obránců přišel s nápadem, že zazvoní poledne již v jedenáct. A skutečně, Švédové se nechali oklamat, útok skončili a odtáhli. Tolik pověst. Historické prameny však uvádějí, že útok 15. srpna trval až do večera a byl obránci odražen. Obléhatelé se poté stáhli, protože zásobování bylo dále neúnosné.
Marcela Kohoutová, foto © Wikimedia Commons, autor Ondraness
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
