Krušné hory jsou protkány řadou cest, kde se od nepaměti potkávali lidé i jejich příběhy. Tyto střípky sepsané v kronikách a někdy jen ústně předávané daly vzniknout sérii krátkých hraných filmů, kterou jejich tvůrci nazvali Tajemná místa Krušných hor – Krušnohorské horory. Výzvou pro nové objevitele je pak vždy ukrytá keš v místě natáčení.
Jednotlivé příběhy vás provedou po okruhu Krušnými horami a vedle hledání tajemna a keší vám přiblíží skrytou krásu Krušnohoří, která více než kdy jindy je vhodnou alternativou k trávení volného času. Věříme, že popsané příběhy a místa budou trvalkou v nabídce domácího cestovního ruchu.
Nejčastěji zmiňovanou osobou, jejíž příběhy propojují Krušné hory, je tajemná Marcebila. Jedna z keší proto nese název Pomsta Marcebily a najdete ji na souřadnicích 50°29‘25.2“N 13°09‘30.8“E. Pověsti o Marcebile praví, že byla vílou Krušných hor, jiní však tvrdili, že jen starou pannou, která se po horách toulala. Prý rozmlouvala s pocestnými, vybízela je k různým úkolům, často pod příslibem štěstí či získání pokladu. Jindy zas trestala špatné lidské vlastnosti či pomáhala tam, kde by to nikdo nečekal. Protože chceme věřit příběhům, tak i Marcebila stále chodí po zdejších horách a provází pocestné. Možná i vám poví některý ze svých příběhů.
Další keší je ta u Červeného Hrádku a najdete ji na souřadnicích 50°30‘42.1“N 13°26‘31.8“E. Je nazvána Milenci z Hradu Borek. Příběh vypráví o mladé šlechtičně z hradu Borek, která se zamilovala do lesnického chasníka. Její lásce ale lidé nepřáli. Mládence o život připravili a šlechtična se bez svého milého žalem utrápila. Dodnes prý bloudí v místech, kde dříve Borek stával, a se svým milým pomáhá zamilovaným.
Téměř hororový příběh nese keš Tajemný hrad Rýzmburk, kterou najdete na souřadnicích 50°38‘00.5“N 13°39‘55.1“E. Místo je spojeno s legendou o kopáči z Rýzmburku, který měl pro svého pána vykopat tajnou chodbu. Místo odměny jej však čekalo vsazení do věže hradu s tím, že bude popraven, aby směr chodby neprozradil. Když však mělo k popravě dojít, byla věž prázdná. Ti, kdo místo navštívili, tvrdí, že je tam slyšet tajemné volání.
V místech mezi Litvínovem a Osekem, na kraji tzv. Klášterního lesa, kde se Krušné hory k Loučné hoře zvedají, je u osady Riesenburk stará sluj, které se říká Kravatova jeskyně. Keš pod tímto názvem se ukrývá na souřadnicích 50°37‘29.1“N 13°39‘24.0“E. Příběh, který je s místem spojen, vypráví o rebelii sedláka Hanuše Kravaty za třicetileté války proti Švédům, které ve zdejších lesích přepadal a jejich mrtvá těla v jeskyni ukrýval. Jeho konec byl pak stejně krvavý.
Jeden z tajemných příběhů je věnován Měděné panně. Ta chtěla být vysvobozena ze svého prokletí některým z pocestných mezi Měděncem, Kláštercem nad Ohří a Perštejnem. Vypráví se, že i přes její krásu a nabízené bohatství nikdo z oslovených přichystanou zkoušku strachem nevydržel a zůstal chudým a ona zakleta. Keš Měděná panna najdete na souřadnicích 50°25‘27.8“N 13°06‘41.4“E.
Současnosti je věnována keš nesoucí název Muž z Medvědí skály. Najdete ji pod souřadnicemi 50°34‘14.6“N 13°27‘52.8“E. Je věnována příběhu návštěvníka, který spadl ze skály a několik dní zůstával nepovšimnut (zraněný) pod ní. Jen náhoda a všímavost místních mu zachránily život.
Posledním příběhem, který vám chceme představit, je vyprávění o loupežníkovi Hansi Nebelmörderovi. Legenda praví, že po okradení kněze byl proklet a bloudí dál v lesích kolem Moldavy. Věnována je mu keš na souřadnicích 0°43‘52.2“N 13°39‘41.7“E, která má název Loupežník Štylplotr. V příběhu se dozvíte i o skutečné postavě lidového zbojníka, kterým byl Karl Stülpner.
Inspiraci k neobvyklé návštěvě Krušných hor v podobě krátkých videofilmů najdete na
www.krusnehorory.cz. Bližší informace vám také poskytne Destinační agentura Krušné hory.
text a foto © DA Krušné hory o. p. s.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
