Milí čtenáři,
je mou velkou radostí psát tyto červnové řádky, protože je budete číst již bez roušky, třeba na lavičce v parku a nejspíš s přáteli i vnoučaty. Starší ví a mladší tuší nebo časem pochopí, že čínská 19 nezmizela, jen čeká ve snaze přežít a moci znovu udeřit. Jedno nás ale naučila. Uvědomit si, že nežijeme každý sám ve své bublině, ale že bubliny mohou prasknout a spojit lidi v jedno velké spontánní tažení proti nepřízni osudu. Už teď jste všichni nositeli českého, moravského a slezského řádu I. třídy za – vy víte za co.
Navzdory všemu tomu plácání o podpoře podnikání v cestovním ruchu musím uznat, že pokud si podnikatelé nepomohou z valné části sami, omezení vlády nepřečkají se zdravou kůží. Potom budou moci jen závidět všem státem financovaným příspěvkovým organizacím, jak se v těchto dnech, v záři reflektorů televizních kamer, zvou k návštěvě. Jak to ale mají udělat ti, co nejsou s přívlastkem národní, státní či Karlštejn? Právě za tyto soukromé, neziskové, nedotované památky, galerie, divadla, zoo, skanzeny, hotely, penziony, kempy a další se u vás co nejupřímněji přimlouvám. Podpořte je svou návštěvou také, budete mile překvapeni.
Nikdy jsem si nemyslel, že mé přání, abychom věnovali více ze svého volného času hlubšímu poznání „Kde domov můj, voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled…“, bude kdy vyslyšeno. Rozvážní a moudří stráví letošní dovolené doma. Krásná představa, třebas jen jepičího trvání. Oni totiž ví, že moře počká, horko Středomoří tu už míváme, hmyzí útoky jako v Amazonii známe, chorvatskou drahotu oželíme a střevní potíže zvládne asijská večerka. Navíc doma, když prší, tak levněji.
Prosím, užijte si dosytosti vše, co vám v tomto vydání přinášíme.
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
