Kostel svatého Vavřince
Jedna z hlavních dominant Vysokého Mýta láká k návštěvě.
Kostel byl vybudován na tomto místě hned po založení města v 60. letech 13. století. Tento původní kamenný kostel však z větší části zanikl. Nová monumentální gotická stavba byla budována od poloviny 14. století. V letech 1461 a 1774 při velkých požárech města vyhořel. Roku 1787 město místo zničeného oltářního obrazu sv. Vavřince zakoupilo ze zrušeného kláštera v Sedlci obraz nový - Nanebevzetí Panny Marie od Petra Brandla. Tento největší Brandlův obraz v českých zemích (703 x 296 cm) je v kostele umístěn dodnes. Na sklonku 19. století byl kostel regotizován v novogotickém duchu. Unikátem evropského významu je vnitřní fresková secesní výzdoba, pokrývající všechny stěny i strop. Jejím autorem je secesní malíř a interiérový architekt Karel Vítězslav Mašek. V kostele se nachází i pozoruhodná cínová křtitelnice z r. 1499 a v severní věži je zavěšen starobylý zvon sv. Vavřinec menší z roku 1466.
Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel v Jungmannových sadech s unikátním novorenesančním štítem.
Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v roce 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle na bývalé kněžské zahradě jako hřbitovní kostel. Hřbitov se v jeho okolí nacházel až do počátku 20. století. Stavba nemá věž, ale poměrně unikátní novorenesanční štít s reliéfní výzdobou od pardubického sochaře Vlčka. Štít zdobí secesní reliéfy zobrazující Pannu Marii a postavy svatých. V interiéru kostela jsou dochovány části pískovcových náhrobků, gotické fragmenty či pozůstatky nástěnných maleb z období renesance.
Náměstí Přemysla Otakara II.
Projděte si největší téměř čtvercové náměstí v České republice, které je lemováno historickými budovami.
Vysokomýtské náměstí patří k významným pozůstatkům gotického urbanismu. Jeho výjimečnost nespočívá pouze ve velikosti (cca 2 ha), ale i v systému a počtu dvanácti ulic, které z něho vedou.
Uprostřed náměstí stálo deset domů, radnice a pranýř. Původní zástavba byla dřevěná a pravděpodobně ve 14. století začala být nahrazována kamennou. Domy mívaly až třípodlažní sklepy, které byly v hloubce 10 metrů. V samém středu náměstí byl v roce 1715 postaven mariánský sloup.
Svoji nynější podobu náměstí dostalo po komplexní rekonstrukci z let 1996-1997. Městský rynk je obklopen historickými budovami, z nichž vyniká budova bývalé radnice a soudu, Panský dům, Brejchův dům, budova staré pošty, dům U Bakaláře.
Morový sloup
Mariánský sloup jako dávný symbol díků tvoří nepřehlédnutelný střed historického centra Vysokého Mýta.
Pískovcové sousoší, které je vysoké přes 14 metrů, zdobí střed náměstí Přemysla Otakara II. Tento mariánský sloup byl postaven na památku Rastattského míru z roku 1714 a současně jako projev díků Panně Marii za pominutí moru z let 1714–1715. V rozích stojí sochy sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince a sv. Floriána. Uprostřed na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Neposkvrněné Panny Marie s aureolou kolem hlavy.
Hradby
Středověké hradby jako němí svědkové dávných dějů lemují téměř polovinu historického jádra města.
Na přání panovníka Přemysla Otakara II. se po založení města začalo s jeho postupným opevňováním. Původně bylo město ohrazeno jen příkopem a dřevěnou hradbou. Později přibylo opevnění propracovanější – hliněný val, příkop, nižší hradba se střílnami, vyšší hradba s baštami a věžemi. Hradby byly 12 m vysoké a místy až 2,3 m široké.
Původní hradby se rozprostírají přibližně kolem poloviny historického jádra. Zachovalé části hradeb jsou k vidění kupříkladu v Jungmannových sadech či bývalé Botanické zahradě. Klášterní bašta a Vodárenská věž jsou také historickou připomínkou středověkého opevnění města, stejně tak jako dvě městské brány – Pražská brána, Litomyšlská brána a věž bývalé Choceňské brány.
Pražská brána
Z ochozu Pražské věže, který se nachází zhruba ve výšce 30 metrů, je úžasný pohled na historické centrum i na široké okolí města.
Pražská brána je nejzachovalejší částí bývalého opevnění ze 14. století. I přesto, že se jí v minulosti požáry nevyhnuly, její gotické dispozice zůstaly nedotčeny dodnes.
Vlastní bránu tvoří průjezd zaklenutý lomeným obloukem, v němž je ponechána štěrbina pro padací mříž. Zeď nad branou zdobí sgrafito s motivem sv. Václava podle předlohy Mikoláše Alše. Hlavní věž je přístupná vnitřním schodištěm v malé vížce a můstkem nad branou. V malé věži stojí za povšimnutí starý typ klenby, tzv. klenba přečnělková, kde každá cihla přesahuje cihlu níže a tím se prostor postupně uzavírá. Nejvyšší podlaží hlavní věže slouží jako místo pro vyhlídku, odkud je nádherný pohled na historické centrum i do širokého okolí. Za dobrého počasí jsou vidět Orlické hory, Králický Sněžník i Krkonoše.
Socha Přemysla Otakara II.
První česká a evropská sochařská pocta, věnovaná zakladateli více než 50 měst a hradů v celé střední Evropě, má své místo právě ve Vysokém Mýtě.
Socha Přemysla Otakara II. se nachází v těsné blízkosti Pražské brány. Tato sochařská pocta byla slavnostně odhalena. 8. září 2012 v rámci oslav 750. výročí založení města Vysokého Mýta. Dílo, vytvořené uměleckým sochařem a kovářem Karlem Burešem, bylo realizováno díky Občanskému sdružení Pomník zakladateli města.
Za pomoci příspěvků 237 dárců vzniklo umělecké dílo, na které bylo použito 300 kg železa a 2 gramy zlata. V soše jsou uloženy relikvie z pohřbu krále Přemysla Otakara II.
Litomyšlská brána
Bílá kráska označovaná za nejfotogeničtější symbol města.
Brána byla postavena ve 14. století jako součást městského opevnění. V průběhu let byla četnými požáry mnohokrát poškozena, a proto si nezachovala svoji původní historickou podobu.
Počátkem 19. století přišlo v úvahu bránu zbořit. A tak došlo k ubourání menší věže a části věže velké. Důvodem byl její žalostný stav a stala se i překážkou v dopravě. Díky úsilí vysokomýtských obrozenců, zejména A. V. Šembery, byla zachráněna a v letech 1864–1867 v novogotickém stylu podle plánu Heinricha Bergmanna rekonstruována. Na počátku 20. století bránu na objednávku města vyzdobil Mikoláš Aleš. Na předměstské straně brány vytvořil fresku sv. Jiří bojujícího s drakem, heraldický symbol Vysokého Mýta.
Litomyšlská brána jako jediná si zachovala zbytek barbakánu - předsunutý prvek opevnění chránící prostor před branou. Ten je k vidění kousek před branou na domě s pískovcovým lomeným portálem (čp. 1).
Choceňská věž (Karaska)
Nejvyšší část této věže v sobě urývá vzkazy a poselství pro budoucí generace. Při výměně kopule v roce 2016 do ní zástupci města vložili současné mince, pamětní medaile města, radniční zpravodaj a jiné archiválie.
Choceňská věž byla postavena ve 14. století spolu s další menší věží a branou mezi nimi. Zachovala si svůj historický kamenný korpus, původní střecha však byla nahrazena po roce 1774 barokní bání. Druhá věž byla i s původní branou zbourána roku 1844. Z celé brány tak zůstala stát pouze Choceňská věž nazývaná též Karaska.
Dnešní Choceňská věž má podobu čtyřbokého hranolu, čtvercová základna má délku 9 metrů. Věž je vysoká 22 metrů, má tři patra. Původní čtvrté, na kterém byl původně dřevěný ochoz, bylo později zbořeno. Zdivo je tvořeno lámanou neomítnutou opukou, u základů jsou zdi silné téměř 2 metry.
Věž sloužila v minulosti jako vězení, zvonice, do začátku 18. století zde měl byt hlásný, poté byl ve věži sklad střelného prachu.
Klášterská bašta
Název této bašty je spojen s dávnou existencí minoritského kláštera, který ležel v těsné blízkosti Klášterské bašty.
Hradební bašta segmentového, uvnitř však půlkruhového půdorysu, pochází z druhé poloviny 13. století. Plášť věže je vystavěn z opuky, na jeho severozápadní straně je stále patrné někdejší napojení věže na hradební systém. Jehlancovitou střechu věže kryly původně šindele, později břidlice. Dvoupatrová stavba má v horním patře tři střílny. V roce 1862 byla zrestaurována, věž dostala novou střechu.
Vodárenská věž
Věž, která zprvu bránila město a později napájela vodou kašny.
V severozápadním nároží bývalého městského opevnění stojí hranolová věž, která pochází z druhé poloviny 14. století. Tato masivní dvoupatrová stavba je vyzděna z opukového kamene. Její zdivo je silné 1,5 metrů a jednotlivé strany měří 8 metrů. Věž několikrát vyhořela a v roce 1830 byla o jedno patro snížena. Při zatím poslední opravě v roce 1994 získala věž novou střešní krytinu z dřevěného šindele.
Jungmannovy sady
Hradební zdi v Jungmannových sadech v sobě nesou otisk starších i novodobých dějin Vysokého Mýta.
Ke stoletému výročí narození Josefa Jungmanna byly v letech 1873-1975 zřízeny sady v místě bývalého valu a příkopu. Do části „parkánových hradeb“, které jsou zde dodnes k vidění, jsou od roku 1912 vsazovány pamětní tabule připomínající významné události ze života města.
Další zajímavé informace naleznete na stránkách: infocentrum.vysoke-myto.cz/
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
