(200 let)
Rádi bychom si připomněli dnes již téměř zapomenutého malíře a spisovatele Eduarda Herolda (Edvarda). Narodil se 16. září 1820 v Praze a původně byl křtěný Jan Eduard Herold.
Jako třetí potomek nemajetného herce Jana Christiana Herolda prožil trpké dětství plné chudoby a bídy. Byl dán do učení k rukavičkáři, pak k malíři pokojů. Když se prokázalo jeho výtvarné nadání, učení opustil a začal studovat na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Antonína Mánesa. Po studiích se stal učitelem kreslení ve šlechtických rodinách. Nejvíce ho ovlivnil pobyt v rodině hraběte Jindřicha Chotka na zámku Nové Dvory a Kačina. Během pobytů na Kačině využíval zámeckou knihovnu jako inspiraci pro svou budoucí tvorbu historických povídek a ilustrací. Později prožil téměř celý život ve Vodičkově ulici v domě U Řečických. Byl dvakrát ženatý, z jeho tří dětí se žádné nedožilo dospělosti.
V roce 1852 podnikl Herold studijní cestu do Německa. V letech 1868–1877 spolupracoval s Prozatímním divadlem jako malíř jevištních dekorací. Jelikož Herolda zajímaly české dějiny, tak velmi brzy opustil kreslení polí a vrchů a začal vyhledávat romantické kouty a historické památky. Kreslil veduty, vytvořil množství malých akvarelů. Jeho ilustrace také vycházely v nejrůznějších časopisech, jako byly Zlatá Praha a Světozor. Vedle malířství se věnoval také spisovatelství. Vydal několik knih a historických pojednání.
Eduard Herold zemřel 5. srpna 1895 a byl pohřbený v Praze na Olšanských hřbitovech.
Drahomíra Samková, foto © Wikimedia Commons, autor Jan Vilímek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
