(370 let)
Sloup na Staroměstském náměstí v Praze vznikl dekretem císaře Ferdinanda III. 22. 4. 1650. Vzorem mu byl mariánský sloup mnichovský (1638), postavený jako dík za záchranu města před Švédy a morem. Ve Vídni vztyčili sloup za ochranu města před Švédy roku 1647, v Praze 1650 a v Prešpurku na památku porážky Wesselényiho spiknutí (1675).
Pražská Madona byla znázorněním nové protireformační Panny Marie Neposkvrněné s podobou mladé ženy, 12 hvězdami svatozáře, stojící na přemoženém drakovi. Drak symbolizoval porážku zla a v dobovém katolickém pojetí protestantského kacířství. Vztyčen byl v místě šibenice, kde v březnu 1632 přibil na pranýř saský velitel staroboleslavské Palladium. Základní kámen byl položen 23. 5. 1650. Dřík 6 m byl vztyčen 26. září a socha Panny Marie osazena na 15 m vysoký sloup 30. září. Autory sochařské výzdoby byli Bendl, Heidelberger, Goldschneck a Melber. Stavební dozor měl Miseron, jen architekt je neznámý. Povrch sloupu nesl imitaci červeného mramoru a 2 m vysoká socha Panny Marie Immaculaty byla pozlacena. V nárožích soklu stáli čtyři andělé symbolizující moudrost, spravedlnost, statečnost a mírnost. V podnoží sloupu byl uložen gotický deskový ochranný obraz Panny Marie Rynecké z počátku 15. století. V kartuši na podstavci byl nápis: „Virgini genitrici sine originis Labe Conceptæ propVgnatæ et Liberatæ Vrbis ergo Cæsar pivs et IvstVs hanC statvaM PonIt“, který v chronogramu uváděl rok 1650 (česky „Panně Rodičce bez poskvrny prvotní počaté za obhájení a osvobození města zbožný a spravedlivý císař tuto sochu postavil“). Posvěcení sloupu se konalo 13. 7. 1652.
Antonín Fridrich, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
