1895 (125 let)
Výzkumem záření, později nazvaného rentgenovo záření, se zabývala řada významných vědců. Nejvíce uspěl Wilhelm Conrad Röntgen v roce 1895. Původně nazývané záření X či paprsky X získaly jméno právě po něm. W. C. Röntgen obdržel v roce 1901 za své objevy vůbec první Nobelovu cenu za fyziku.

1900 (120 let)
Ztužená vzducholoď Ferdinanda von Zeppelina zvládla první úspěšný let u Bodamského jezera. Vzducholoď měla hliníkovou kostru a s její stavbou začal již v roce 1899. V dalších letech své vzducholodě zdokonaloval. Do začátku 1. sv. války jeho vzducholodě přepravily bez nehody 34 tisíc osob.

1. 9. 1950 (70 let)
V československé armádě byly zřízeny první pomocné technické prapory (PTP), zvláštní jednotky pro „politicky nespolehlivé osoby“. Jejich smyslem bylo izolovat v nich tyto osoby a pracovně je využívat. Nosily černé nárameníky, říkalo se jim tedy běžně „černí“ nebo „černé prapory“.

3. 9. 1335 (685 let)
Byla uzavřena mírová smlouva mezi českým králem Janem Lucemburským a maďarským králem Karlem Robertem z Anjou. Předcházela jí Trenčínská smlouva z 24. 8. 1335, která byla stvrzena na jednání českého, polského a uherského krále v uherském Vyšehradě tzv. Vyšehradskou smlouvou.

7. 9. 1775 (245 let)
Byl vydán robotní patent Marie Terezie pro Moravu (pro Čechy již 13. 8.). Patent ulevil sedlákům, jimž ubyla až polovina robotních povinností. Patent rozdělil poddané do 11 tříd dle majetku. Stanovil délku robotního dne na 8 hodin v zimě a 12 v létě. Robotu zkrátil na 3 dny v týdnu.
8. 9. 1905 (115 let)
Z iniciativy Václava Kautského byla v Praze založena Ústřední jednota českých šachistů. Prvním starostou byl zvolen Antonín Kvíčala. Zprvu sdružovala pět klubů s 200 členy. První zmínka o šachové hře na českém území je v latinsky psané Svatovojtěšské legendě z poloviny 12. století.

9. 9. 1340 (680 let)
Král Jan Lucemburský dal vyhotovit svou poslední vůli. Z řady vykonavatelů vypustil svého prvorozeného syna a hlavního dědice a nástupce Karla a nevěnoval mu jediný sebemenší projev. Markrabě Karel se měl stát pouze vládcem Čech, Budyšínska, Zhořelecka a slezských knížectví.

12. 9. 1920 (100 let)
Od 12. do 28. 9. 1920 se na výstavišti v Královské oboře uskutečnil první Pražský vzorkový veletrh. Veletrhy byly pořádány pravidelně dvakrát ročně, od roku 1925 ve Veletržním paláci a na Novém výstavišti. Byly určeny pro velkoobchodní jednání a uzavírání obchodů podle vzorků.

13. 9. 1310 (710 let)
Jan Lucemburský získal od svého otce Jindřicha VII. lénem hrabství lucemburské a krátce nato byl jmenován generálním říšským vikářem za Alpami, tedy zástupcem svého otce ve vládě v celé říši s výjimkou Itálie po dobu jeho nepřítomnosti. Janova hodnost byla omezena na dobu pěti let.

13. 9. 1745 (275 let)
Manžel Marie Terezie František Štěpán Lotrinský byl zvolen římskoněmeckým císařem. Volbu neuznával pruský král Friedrich. Marie Terezie obdržela titul císařovny jen jako manželka císaře, který však ne­užívala. 4. října 1745 se konala ve Frankfurtu nad Mohanem slavnostní korunovace.
15. 9. 1655 (365 let)
Ferdinand III. prohlásil Olomouc pevnostním městem, čímž byla zahájena dlouhodobá výstavba olomoucké pevnosti. Projekt přestavby opevnění vypracoval v roce 1658 polní maršálek Jean-Louis Raduit de Souches. Do konce 17. století bylo postaveno několik bastionů.

16. 9. 1330 (690 let)
Sňatek osmiletého Jana Jindřicha Lucemburského a dvanáctileté Markéty Korutanské v Tridentu. Její otec se vzdal českého královského titulu. Byla dohodnuta smlouva, podle níž, pokud by Jindřich Korutanský zemřel bez mužských dědiců, měly Korutany a Tyroly připadnout Lucemburkům.

16. 9. 1620 (400 let)
Spojené císařsko-ligistické armády Buquoye a Maxmiliána Bavorského a jeho generála Tillyho zahájily tažení do Čech. 20. 9. překročily hranice u Nových Hradů a 22. 9. zamířily k Budějovicům. Stavovské vojsko Kristiána z Anhaltu a generála Thurna postupovalo z jižní Moravy do Čech.

20. 9. 1245 (775 let)
Papež Inocenc IV. jmenoval olomouckým biskupem Bruna ze Schauenburku. Tímto rozhodnutím byl ukončen dlouholetý spor o obsazení biskupství. Bruno podle německého vzoru zavedl tzv. manské zřízení. Patřil k předním rádcům a diplomatům českých králů Václava I. a Přemysla Otakara II.

20. 9. 1410 (610 let)
Po smrti Ruprechta Falckého zvolila část kurfiřtů římskoněmeckým králem Zikmunda Lucemburského. Při první volbě mu chyběl potřebný počet hlasů a při opakované volbě byl králem zvolen jeho bratranec Jošt Moravský. Králem byl nakonec zvolen 21. července 1411 a korunován 8. listopadu 1414.
23. 9. 1875 (145 let)
V 15.15 byla zahájena doprava na koňské tramvajové dráze od Poříčské brány přes Příkopy a Národní třídu k Řetězovému mostu. Stavba byla zahájena 3. 5. 1875. Majitelem pražské koňky, která nahradila dosavadní omnibusy, se stal na 51 let bruselský průmyslník a podnikatel Édouard Otlet.

24. 9. 1815 (205 let)
V Královské oboře, dnešní Stromovce v Praze-Bubenči, předvedl mechanik pražské polytechniky Josef Božek jako první na našem území svůj vlastní parní vůz. Inspirací mu byl nezprovozněný Trevithickův parní stroj přivezený do Čech v roce 1811 hrabětem Jiřím Františkem Augustem Buquoyem.

28. 9. 1355 (665 let)
Na září 1355 svolal císař Karel IV. do Prahy svatováclavský sněm, aby na něm projednal nový zákoník – Maiestas Carolina, ale setkal se s nesouhlasem šlechty a tento zákoník nikdy nevstoupil v platnost. Šlechta nechtěla žádné psané právní normy, více jí vyhovovalo nepsané právo.

28. 9. 1945 (75 let)
V Praze proběhly tzv. Tyršovy hry. Šlo o první společné vystoupení československého tělocviku uskutečněné na Strahovském stadionu. Poslední všesokolský slet proběhl v roce 1938, po 2. světové válce byl další slet až v roce 1948, který byl zároveň poslední před tzv. spartakiádami.

29. 9. 1370 (650 let)
Karel IV. realizoval rodové spojení s bavorskými Wittelsbachy. V Norimberku oženil svého devítiletého syna Václava se čtrnáctiletou Johanou Bavorskou, dcerou vévody Albrechta. Svatba byla doprovázena smlouvami o spojenectví. Manželství bylo bezdětné. Johana ráda pobývala na hradě v Písku.

1575 (445 let) Rudolf II.
22. 9. 1575
v Chrámu sv. Víta korunován českým králem

1655 (365 let) Ferdinand August z Lobkovic
* 7. 9. 1655
† 3. 10. 1715
český šlechtic a diplomat

1795 (225 let) Václav Bojer
* 23. 9. 1795
† 6. 6. 1856
český botanik a cestovatel působil na Madagaskaru a Mauriciu

1800 (220 let) Michal Antonín Kotler
* 29. 9. 1800
† 18. 11. 1879
český podnikatel, obchodník s drahokamy

1830 (190 let) Tomáš Seidan
* 6. 9. 1830
† 4. 12. 1890
český sochař a pedagog

1840 (180 let) František Wichterle
* 23. 9. 1840
† 11. 6. 1891
prostějovský podnikatel, dědeček O. Wichterleho

1865 (155 let) Lubor Niederle
* 20. 9. 1865
† 14. 6. 1944
český archeolog, zakladatel české archeologie

1890 (130 let) Vladimír Slavínský
* 26. 9. 1890
† 16. 8. 1949
český herec, průkopník české kinematografie

1900 (120 let) Jiří Baum
* 20. 9. 1900
† 1944
český zoolog, spisovatel a cestovatel

1905 (115 let) Vladimír Holan
* 16. 9. 1905
† 31. 3. 1980
český básník a překladatel

1910 (110 let) František Hrubín
* 17. 9. 1910
† 1. 3. 1971
český básník, spisovatel a dramatik

1945 (75 let) Petr Novák
* 6. 9. 1945
† 19. 8. 1997
český zpěvák a skladatel