(130 let)
Když se spojí doba plná dějinných zvratů a rovný lidský charakter, je zaděláno na drama. Stručněji než v nadpisu život generála Ludvíka Krejčího asi shrnout nelze.
Ludvík Krejčí se narodil jako nejmladší z osmi dětí 17. srpna 1890 v Tuřanech u Brna. Po gymnáziu studoval Vyšší lesnickou školu v Písku a nastoupil v roce 1911 jako adjunkt v Nuštaru v Bosně. Válka ho vláčela Srbskem, Albánií, Rumunskem a Itálií. Po přihlášení k legiím a absolvování důstojnického kurzu se ocitá v Rusku a stává se významným velitelem zodpovědným za ochranu transsibiřské magistrály a návrat legionářů přes Vladivostok do vlasti. V armádě ČSR zastával mimo jiné funkce brigádního generála a zemského velitele v Košicích. Na žádost prezidenta Masaryka se po nástupu Hitlera k moci stává náčelníkem generálního štábu. Jeho úkolem je připravit zemi na válku s Německem. Organizuje stavbu opevnění a navyšování počtu záloh. Šanci však nedostane. Mnichovská dohoda znamenala konec a jeho odvolání. Za druhé války byl vězněn v Terezíně, ale v roce 1942 byl propuštěn. Po válce se v 57 letech opět přihlásil do armády, byl přijat v roce 1947 a krátce nato byl penzionován. Komunistický režim ho v roce 1950 degradoval na vojína a odebral mu penzi. Částečný důchod získal až v roce 1969 díky intervenci maršála Koněva. Zemřel jako prostý vojín 9. 2. 1972 v Tuřanech. Hodnost armádního generála mu byla vrácena až v roce 1990.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
