(135 let)
Český malíř, grafik a ilustrátor Václav Špála (* 24. srpna 1885) celý život usiloval o pochopení a rozvoj evropského umění, které ponese ducha naší země. Vytvořil si vlastní originální výraz a dodnes je jedním z našich nejvyhledávanějších umělců.
Pocházel ze Žlunic u Nového Bydžova z rodiny cihlářského mistra Jana Špály, zaměstnaného u hraběnky Černínové z Chudenic. U malého Václava se už od dětství projevoval výtvarný talent. Po absolvování odborné školy v Hradci Králové se zapsal na soukromé kurzy ornamentální malby na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V roce 1902 se přestěhoval do Prahy a byl přijat na Akademii výtvarných umění. První výstavu svých děl uspořádal v roce 1907 ve východočeské Sobotce a téhož roku musel opustit studium z důvodu odchýlení se od směru školního vyučování. Stal se členem SVU Mánes, skupiny Tvrdošíjných a spoluzakládal Skupinu výtvarných umělců. Po vypuknutí 1. světové války byl povolán na frontu do Uher, většinu času však strávil v nemocnici kvůli špatnému zdravotnímu stavu. V počátcích své tvorby byl Špála ovlivněn evropskými umělci, zvláště norským malířem Edvardem Munchem nebo díly Vincenta van Gogha. Hledání osobitého stylu tvorby pokračovalo přes fauvismus, expresionismus, kubismus až po „zelené“ a „modré“ období. Maloval krajiny, zátiší, navrhoval předměty užitého umění, přispíval do novin a časopisů. Z manželství měl syna Jana, který byl též malířem. V roce 1945 byl jmenován národním umělcem, 12. května 1946 umírá na nádor žaludku. Václav Špála je pochován na Vyšehradském hřbitově a jeho obrazy jsou neodmyslitelnou součástí českého moderního umění.
Alice Braborcová, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
