(105 let)
Odhalení památníku Jana Husa na Staroměstském náměstí 6. července 1915 vlastně ani nebylo. Kvůli zákazu úřadů proběhlo bez fanfár a řečníků.
Není divu, válka byla v první čtvrtině a výročí 500 let od upálení mučedníka úřadům monarchie a katolické církvi zrovna nevonělo. Pomník byl představen veřejnosti v nedokončeném provedení za dozoru policejní stráže, která měla bránit řečníkům v jejich vystoupeních. Přesto se uskutečnilo několik menších shromáždění včetně slavnostní schůze na Univerzitě Karlově. V ten den rovněž budoucí prezident Masaryk vystoupil na přednášce o Husovi v Ženevě. Dlouhá a krkolomná cesta od položení základního kamene trvala 12 let. Autor pomníku Ladislav Šaloun, již 45letý, nebyl nadšený z umístění, preferoval Karlovo náměstí. Postupně vznikalo více variant a v roce 1910 byla schválena dnešní podoba vytvořená sochařem Šalounem a architektem Pfeiferem. Pomník je jedním z nejvýznamnějších secesně symbolistních děl českého monumentálního sochařství. Má mohutný žulový podstavec s dominantní postavou Jana Husa na dohořívající hranici. Svým „placatým“ pojetím měl vytvářet kontrast k tehdy stojícímu (a dnes zase) mariánskému sloupu. Soužití obou objektů na náměstí trvalo pouhé tři roky, aby se po 102 letech znovu obnovilo. Od roku 1962 je Husův památník národní kulturní památkou. V roce 2015 byla ukončena jeho rozsáhlá rekonstrukce a do útrob vložili zástupci Prahy, Tábora a Husince pamětní plakety, listiny i ukázky denního tisku pro budoucí pokolení.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
