Letní slavnosti staré hudby rozezní zámecké zahrady i kostely
Hudbu známých i méně známých autorů komponovanou pro šlechtické dvory ve Francii, Španělsku, Itálii, Švédsku i u nás nabídne festival Letní slavnosti staré hudby.
Duchovní i světská hudba z období od středověku až po baroko zazní během prázdninových večerů v podání výhradně domácích interpretů – rezidenčního ansámblu Collegium Marianum a celé řady sólistů v čele se sopranistkou a harfenistkou Hanou Blažíkovou, barytonistou Tomášem Králem nebo houslistkou Lenkou Torgersen. Letos se mimořádně s ohledem na vládní opatření dva koncerty uskuteční na začátku září. Ty naopak budou patřit výlučně zahraničním interpretům. Vystoupí německý soubor NeoBarock, polský hráč na violu da gamba Krzysztof Firlus a cembalistka Anna Firlus. „Při přípravě letošní dramaturgie jsme chtěli reagovat na aktuální situaci na kulturní scéně, proto jsme ve vyšší míře, než bývá pro festival obvyklé, spolupracovali s českými umělci a ansámbly,“ vysvětluje dramaturgyně festivalu Jana Semerádová.
Program jednotlivých večerů je vždy připravený na míru festivalu, který tak každoročně v letní Praze nabízí poutavé a objevné exkurze do hudební historie na atraktivních místech. V letošním roce zvou pořadatelé posluchače například do zahrad zámku Troja, kostela Panny Marie Na Slovanech nebo kostela sv. Martina ve zdi.
Festival byl zahájen 23. července v kostele Panny Marie Na Slovanech koncertem s názvem Meditatio. Dále se mohou posluchači těšit na středověký repertoár ze španělských hudebních rukopisů v podání Hany Blažíkové a její románské harfy, zvukomalebné efekty a přírodou inspirované improvizace v interpretaci souboru Concerto Aventino pod vedením flétnisty Jakuba Kydlíčka. Prázdninovou část festivalu uzavře v kostele sv. Šimona a Judy sopranistka Hana Blažíková za doprovodu Collegia Mariana. Koncert s názvem Lilium mezi trním uvede posluchače do světa raně barokní hudby v Českém království a nabídne vytříbenou hudební virtuozitu v kontrastu s prostou, avšak působivou lyrickou poetikou strofických písní rytíře Adama Václava Michny z Otradovic. V září se pak příznivci staré hudby mohou těšit na virtuózní kusy pro violu da gamba a cembalo z pera polských a německých mistrů, které představí Krzysztof a Anna Firlusovi (Polsko). Bohatý repertoár věnovaný královně Kristýně I. Švédské, mimořádné osobnosti evropských dějin, přiveze německý soubor NeoBarock.
Podtitulem 21. ročníku festivalu je „NOBILITAS“, koncerty tak budou sledovat urozenost, ušlechtilost, „nobilitu“ a její podoby v širokém slova smyslu, a také jak se měnila v průběhu času ve vazbě k evropské hudební kultuře. Spojení šlechty a hudby v sobě zahrnuje nejen rovinu dvorské zábavy, ale také velice důležitou potřebu reprezentace a symbol ukotvení pozice v dobové společnosti. Tím se hudební produkce stávaly na jedné straně estetickou zálibou či projevem více či méně zapáleného hudebního mecenášství, na straně druhé nepřímým nástrojem politiky a vítaným prostředkem ke zviditelnění panovnického či aristokratického majestátu a jeho nedotknutelnosti. Tato rovina se promítá nejen do šlechtické hudební kultury raného novověku jako takové, ale také do námětů provozovaných děl.
-red-
Národní galerie Praha spOUŠTÍ nový web
Národní galerie Praha pokračuje v rozvoji své vizuální komunikace v návaznosti na novou grafickou identitu a spouští nové webové stránky. Vznikly ve spolupráci s kreativním studiem Brainz Disruptive.
Nové webové stránky nahrazují koncept z roku 2013. Jejich vývoj tak byl logickým krokem nejen v návaznosti na novou vizuální identitu z dílny Studia Najbrt, kterou NGP představila v roce 2018, ale i s ohledem na celkový rozvoj digitální komunikace. V loňském roce Národní galerie uspořádala soutěž, kterou z pěti oslovených vyhrálo studio Brainz Disruptive. Cílem nového webu je prezentace široké škály aktivit, které NGP realizuje pro rozmanité cílové skupiny. „Vizuální styl Národní galerii Praha pomáhá oslovovat návštěvníky poutavou formou a zároveň komunikovat jasným a rozpoznatelným jazykem. Jednotný vzhled podporuje povědomí o NGP a posiluje vztah veřejnosti k ní. Nový web je pro nás možností, jak návštěvníkům usnadnit orientaci v rozsáhlé nabídce výstav, veřejných a vzdělávacích programů, praktických informací i odborných aktivit. Naší představou proto od začátku bylo originální a rozpoznatelné řešení, které nás odliší při zachování maximální funkčnosti a přehlednosti,“ uvádí vedoucí marketingu NPG Karolína Pláničková.
Při vývoji nového webu hrál hlavní roli poutavý a interaktivní design, díky kterému jsou zdůrazněna díla ze sbírek Národní galerie a z probíhajících výstav. Návštěvníci se nyní snadno zorientují v přehledu výstav a sbírkových expozic, ale i v objemné nabídce veřejných a vzdělávacích programů, kterých NGP ročně uspořádá několik set napříč všemi věkovými skupinami. Větší prostor dostává i Klub přátel NGP a snadnější zakoupení jednotlivých členství.
Nové webové stránky jsou dostupné na doméně ngprague.cz.
-red-
Adolf Loos. Opakování génia
Muzeum hlavního města Prahy otevřelo v červnu v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem Adolf Loos. Opakování génia. V tomto roce si odborná veřejnost a milovníci moderní architektury připomínají u příležitosti výročí jeho narození osobnost architekta Adolfa Loose. Výstava se věnuje architektonickému odkazu Adolfa Loose, který spočívá v podivuhodné hře s prostorem, materiálem, vybavením či světlem.
Během svého života byl Adolf Loos neoblomným obhájcem věcnosti, úspornosti a racionality architektonického myšlení. K Loosovým průkopnickým činům patří odklon od secese a dekoru, který nahradil přirozenou strukturou kamene, dřeva a dalších přírodních materiálů, a zavedení pojmu Raumplan (prostorový plán) do architektonické praxe. Byl věrný jednou prověřeným schématům, která používal během zařizování interiérů a která neváhal znovu a znovu opakovat v nových zakázkách.
Návštěvníci budou moci na příkladech plzeňských, pražských a brněnských interiérů pozorovat Loosovy „obytné prostorové programy“ respektující každodenní rituály zámožné středostavovské klientely. Díky prostorovým iluzím a novému pojetí prostorového chápání získaly především Loosovy interiéry zcela novou výtvarnou a architektonickou kvalitu, zvýrazněnou promyšleným použitím vybraných hodnotných povrchových materiálů. Loos měl neobyčejně vyvinutý cit pro materiál a také úctu k jeho řemeslnému zpracování. Odmítal uměleckou napodobeninu, potěmkiniádu a faleš v architektuře. Reprezentativní prostory svých interiérů většinou obkládal vzácnými druhy mramoru, v jídelnách používal mahagon, v dámských místnostech javor a citroník. Pánské prostory zachovávaly svou důstojnost díky tmavému obložení z dubového či mahagonového dřeva.
Výstava, jež je reprízou výstavy, kterou Muzeum hl. m. Prahy prezentovalo v Rakouském kulturním fóru v Praze v roce 2013 u příležitosti 80. výročí úmrtí architekta Adolfa Loose, je nově doplněná publikacemi z bohatého knihovního fondu Studijního a dokumentačního centra Adolfa Loose. Výstava bude přístupná až do 31. ledna 2021.
-red-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
