Pražská vlastivěda - listopad 2020  Přidat aktualitu

23.10.2020 | 14:23
Pražská vlastivěda - listopad 2020

Vážení přátelé Pražské vlastivědy,
v návaznosti na současná opatření v souvislosti s onemocněním Covid-19 jsme byli nuceni pozastavit konání vycházek Pražské vlastivědy. Zůstaňte s námi v této neklidné době v kontaktu, a to prostřednictvím našich webových stránek www.prazskevychazky.cz nebo na eshop.prague.eu v sekci Vlastivědné vycházky, kde vždy najdete aktuální informace o konání našich akcí. V případě zájmu je možné se zaregistrovat na www.prague.eu/newsletter a novinky Vám budeme zasílat přímo na Vaši emailovou adresu.

Klienti, kteří si zakoupili vstupenku na jednu ze zrušených Vlastivědných vycházek osobně na TIC, si mohou vyzvednout svoji vratku na TIC Můstek, Staroměstské radnici a recepci v budově centrály na Arbesově náměstí. Vrácení vstupného je možné uplatnit na pobočce, kde byla vstupenka původně zakoupena (preferujeme vrácení platby na kartu, ale vracíme i v hotovosti).
Zájemcům, kteří si zakoupili vycházku v eshopu, byla částka vrácena automaticky zpět na účet.
Všem děkujeme za pochopení a budeme se těšit snad zase brzy na akcích Pražské vlastivědy!
Do té doby vám přinášíme pár tipů na procházky Prahou.

Břevnovský klášter
aneb Jak pochopit baroko

V Praze existuje jen několik málo objektů, jejichž majestátní architektura se dochovala v původní, takřka intaktní podobě. Pokud máte problém porozumět baroku jako uměleckému stylu a nedaří se vám proniknout do tajů křesťanské symboliky, krásy šerosvitných maleb a estetiky dynamických soch, zavítejte do Břevnovského kláštera. Tam máte vše pod jednou střechou.
Klášter v Břevnově patří skutečně k nejčistším ukázkám českého vrcholného barokního stavitelství. Jeho dějiny se ovšem začaly psát o mnoho staletí dříve, konkrétně v roce 993. Tehdy založili druhý pražský biskup Vojtěch Slavníkovec a kníže Boleslav II. při prameništi potoka Brusnice první, původně dřevěný kostel s několika prostými klášterními budovami. Hrubě otesané dřevěné trámy, tzv. břevna, ze kterých byl prvotní klášter zbudován, daly vzniknout i názvu prastaré klauzury. Vojtěch poté přivedl z Itálie do Břevnova hrstku mnichů benediktinů, kteří se měli stát vykonavateli křesťanské „agitace“ v dosud převážně pohanských Čechách. Po vyvraždění rodu Slavníkovců (z něhož pocházel i Vojtěch) v roce 995 však klášter víceméně zanikl, aby byl v první polovině 11. století obnoven. Zpustlé dřevěné budovy nahradila románská bazilika sv. Markéty s konventem.

Od krypty po klenbu
Z tohoto období si dnes lze prohlédnout unikátní kryptu pod současným chórem, kterou v šedesátých letech minulého století odkryli archeologové. Jedná se o jednu z nejstarších, alespoň částečně dochovaných kamenných staveb na našem území. V průběhu 13. a 14. století pak probíhala gotická přestavba, jež se dotkla většiny zdejších budov. Konvent byl toho času přední církevní a kulturní institucí – disponoval velkou knihovnou, jeho prostřednictvím se u nás šířily kulty světců, mezi jeho příslušníky patřila řada výrazných osobností a ani hospodářské postavení kláštera nebylo bez významu. V průběhu husitských bouří byly klášterní objekty zničeny a dílo zkázy dokonaly události války třicetileté. Teprve v letech 1708–1745, tedy v době, kdy katolická církev intenzivně upevňovala své pozice, proběhlo znovuoživení zdejšího řádu, výstavba nového konventu, velkolepé baziliky a částečná přestavba starších částí ve slohu vrcholného baroka. Nový klášterní komplex vznikl podle projektu Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Jeho nejkrásnější součástí je bezesporu chrám svaté Markéty, na němž lze perfektně rozeznat a pojmenovat všechny hlavní atributy baroka: monumentalitu (jež měla ohromit prostého člověka), citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, freskovou klenbu zhmotňující obraz nebe přeneseného na zem, velká plátna s náboženskou tematikou, sochy v dynamických postojích aj.

Plejáda barokních mistrů
Na výzdobě interiéru pracovali nejlepší umělci své doby. Hlavní oltář provedl podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera řezbář Josef Dobner, plastiky vytvořil Matouš Václav Jäckel stejně jako skulptury benediktinských světců po stranách chrámové lodi. Oltářní obrazy jsou vesměs originály jednoho z nejvýznamnějších malířů baroka, Petra Brandla. Klenby kryjí fresky Jana Jakuba Steinfelse, které budí údiv už jen proto, že je umělec vymalovat coby sedmdesátiletý kmet. Intarzované chórové lavice od Jana Sichmüllera zdobí sochy Richarda Prachnera, kostelní varhany pocházejí z roku 1725 a jsou dílem varhanáře Tobiáše Meisnera. Jak vidno, jedna větší barokní lahůdka než druhá.

Kostelem to nekončí
K rozsáhlému klášternímu komplexu patří kromě kostela sv. Markéty dvoupatrové budovy vlastního konventu soustředěné kolem tří dvorů, hospodářská stavení (v zrenovované sýpce sídlí informační centrum), prelatura (obydlí opata), gloriet Josefka a letohrádek Vojtěška s kaplí nad studánkou (pramenem potoka Brusnice), u níž byl klášter podle legendy založen. Pomyslnou třešničkou na barokním dortu je nedávno zrekonstruovaná oranžerie, taktéž dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V době svého vzniku sloužila jako skleník k pěstování květin, ovoce, zeleniny a subtropických rostlin. V současné době je tato působivá stavba využívána jako výstavní prostor. Na klášterní budovy bezprostředně navazuje stupňovitá zahrada, ovocný sad a lesopark se hřbitovem, na kterém odpočívá řada významných českých osobností (např. zpěvák Karel Kryl, filozof Jan Patočka nebo Jan Anastáz Opasek, arciopat kláštera). Tyto rozsáhlé zelené plochy se stávají častým cílem Pražanů i turistů dychtících po odpočinku a relaxaci.

Požehnaný zlatavý mok
Možná vás překvapí, že „v domě Božím“ je čas i na světské radovánky – součástí areálu je totiž moderní ekologický hotel Adalbert a staročeská restaurace Klášterní šenk, v němž jsou na čepu mimo jiné pivní speciály coby produkty místního klášterního minipivovaru. Některé reprezentační sály kláštera jsou komerčně využívány k nejrůznějším společensko-kulturním akcím (koncerty, svatby, přednášky, prezentace, rauty apod.). V programu kláštera najdete během roku několik oblíbených akcí, mezi jinými například jarní trhy, středověké slavnosti nebo vánoční mše a bohoslužby. Velmi populární je každoroční podzimní posvícení, pořádané již 250 let. Jeho tradice odstartovala poté, co kostel opustili v roce 1757 pruští vojáci, kteří si při dobývání Prahy zřídili v prostorách kláštera stáj a lazaret. Zneuctěný chrám musel být tenkrát znovu vysvěcen.
Klášter v Břevnově, nejstarší mužský klášter v Česku, je se svým geniem loci jednou z nejvýznamnějších památek na naše nejstarší dějiny a zůstává připomínkou nesnadných počátků křesťanství v českých zemích. Jeho současná barokní podoba dodnes uchvacuje svou elegancí a slohovou čistotou.

Co byste ještě neměli v okolí minout:
Park Ladronka

Jedinečná kombinace parku a sportovního volnočasového areálu. Lokalita získala svůj název podle jedné z nejznámějších pražských usedlostí a dnes je populární především mezi vyznavači in-line bruslení a cyklistiky. Je zde totiž nejdelší osvětlená in-line dráha v Praze (4,2 km). Budova Ladronky byla zrekonstruována na kulturně-společenské centrum s bowlingem a restaurací. V těsném sousedství usedlosti lze využít moderní dětské hřiště, kurty na beach volejbal a pétanque. Park se také každoročně stává dějištěm jednoho z největších volnočasových festivalů u nás – Ladronkafestu.
Kaštan – Klub
Unijazz | Popmuseum | ateliér | kavárna
Přirozené kulturní a komunitní centrum Prahy 6. Základem je sál s kapacitou zhruba 100 návštěvníků, kde probíhají koncerty, divadelní představení pro děti i dospělé, přednášky, filmové projekce, festivaly a výstavy. Součástí budovy je také expozice Popmusea, jež se vztahuje k historii československé rockové hudby z let 1959–1972. Obsahuje sbírku obalů gramofonových desek, rukopisy umělců, fotografie, písemné dokumenty, audiovizuální ukázky, dobové rozhlasové přijímače nebo hudební nástroje. Ateliér Kaštan v druhém patře organizuje výtvarné kurzy pro děti, studenty, dospělé, seniory i matky s dětmi. V suterénu se lze občerstvit v kavárně Únik.
Obora Hvězda
Rozlehlý lesopark se třemi dlouhými alejemi, které se sbíhají před renesančním letohrádkem vystavěném na unikátním půdorysu šesticípé hvězdy. Původně sloužíval pro zábavu a hony pražské smetánky 16. století, dnes je velkou rekreační zónou, kterou nejen Pražané využívají k odpočinku, procházkám, joggingu, cyklistice, venčení psů a v zimě dokonce k běžeckému lyžování. Oborou prochází zajímavá naučná stezka popisující místní přírodní i historické reálie, včetně okolností proslulé bitvy na Bílé hoře (1620), která se zde odehrála. V areálu je několik dětských hřišť, dvě pikniková místa s ohništěm, v letohrádku v sezóně funguje kavárna s občerstvením a příležitostně se zde pořádají výstavy a koncerty.

Podzimní procházka Novým Městem pražským s netradičními výhledy na Prahu
Nové Město, ať již zalito podzimním sluncem či překryto mraky, vybízí k příjemným procházkám po působivých památkách plných starých příběhů i k návštěvě míst s jedinečnými výhledy na Prahu.
Atmosféra této části města je specifická a stále si drží svůj historický odkaz. Město bylo založeno císařem Karlem IV. ve 14. století jako součást jeho grandiózního plánu na vybudování duchovního a kulturního centra Evropy, tzv. „nového Jeruzaléma“; a skutečně, porovnáme-li dobové mapy obou měst, zjistíme, že se zrcadlově shodují minimálně ve 20 bodech.
Odpočinkovou procházku „stále z kopce“ lze začít na stanici metra I. P. Pavlova. Ulicí Na Bojišti se dostanete Ke Karlovu, kde se nachází barokní letohrádek zvaný Amerika, kde sídlí Muzeum Antonína Dvořáka. Půvabný objekt obklopuje zahrada se sochami Matyáše Bernarda Brauna. Muzeum je otevřeno denně kromě pondělí.
Lehkou chůzí minete Zemskou porodnici u sv. Apolináře. Už z dálky viditelná budova, postavená v anglickém stylu z červených režných pálených cihel, slouží jako porodnice dodnes. Zprávu o prvním zde narozeném dítěti přinesly Národní listy už v roce 1875.
Po pár krocích můžete vstoupit do areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově. Kostel založený ve 14. století Karlem IV. s klášterem řeholních kanovníků sv. Augustina prošel během své historie mnoha přestavbami. Nyní zde sídlí Muzeum Policie České republiky.
Kousek pod kostelem se nachází bastion, místo s jedinečným výhledem na Vyšehrad a Petřínskou rozhledu. Bastion byl součástí opevnění Nového města pražského a před nedávnem byl citlivě upraven do moderní podoby.
Ulicí Horská sejdete kolem parku Folimanka až k ulici Na Slupi. Odsud lze pokračovat na Vyšehrad nebo směrem ke Karlovu náměstí. Cestou potkáme Botanickou zahradu Univerzity Karlovy v Praze. Malá svojí rozlohou, přesto významná univerzitní zahrada se skleníky a venkovními expozicemi má skutečně co nabídnout – ať už hledáte místo k odpočinu v rušné části města či se chcete podívat na jednu z expozic.
Mírně do kopce ulicí Vyšehradskou se dostanete k jedné z dominant města Prahy – klášteru Na Slovanech (Emauzy). Jeho dvě nepřehlédnutelné štíhlé věže se vypínají k nebi a ladná geometrie kontrastuje s horizontálně orientovanou okolní zástavbou. Moderní charakter věží je o to zajímavější, že náleží ke středověkému stavebnímu komplexu. Klášter, jenž založil roku 1347 císař Karel IV., byl součástí systému dalších sakrálních staveb tvořící v půdorysu Nového Města tvar kříže. Klášter je unikátní zejména svými freskami z 60. let 14. století, které zachycují výjevy ze Starého a Nového zákona.
Pražská architektonická mozaika je jedinečná mimo jiné proto, že nacisty okupovaná Praha na rozdíl od řady jiných evropských měst v podstatě nebyla za druhé světové války bombardována. Ale zcela ušetřeno město nebylo. 14. února 1945 se Praha stala cílem náletu 62 amerických bombardérů, které na obydlené části města svrhly 250 bomb. Nálet však byl proveden omylem; zamýšleným cílem byly Drážďany, nicméně bombardéry, které vzlétly ze základny ve Velké Británii, v husté mlze ztratily orientaci a selhala i navigace.
Těžce poškozen byl i klášter Na Slovanech. Klenba kostela se ze dvou třetin zřítila, budova vyhořela a zcela zničena byla i severní věž (fotografie zachycující stav kláštera po náletu si lze prohlédnout v ambitu kláštera). V následujících letech se přistoupilo k rozsáhlým opravám. Jednou z architektonických výzev byla dostavba průčelí, které se opět mělo stát dominantou novoměstského panoramatu. V architektonické soutěži vyhrál novátorský projekt architekta Františka Marii Černého, v němž se prolínají dva betonové trojúhelníky s pozlacenými špicemi. Při podrobném pohledu si lze povšimnout drobného detailu – jedna z věží je o něco menší a subtilnější. Tento prvek je přejat již ze středověké chrámové architektury. Mohutnější věž symbolizuje mužský princip, zato užší a o malinko menší princip ženský. Dostavba byla dokončena až v roce 1968.
Po pár krocích se před vámi otevře Karlovo náměstí, největší pražské náměstí s pozoruhodnou historií. Většinu plochy dnes zabírá rozsáhlý park se vzrostlými stromy, květinovými záhony, sochami a fontánou. Na severní straně dominuje náměstí gotická Novoměstská radnice; budova má za sebou pohnutou historii – mimo jiné zde v r. 1419 došlo k první pražské defenestraci, která vedla k počátku husitských válek. Z radniční věže je krásný pohled na město. V okolí najdeme několik pozoruhodných staveb, například barokní pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje s Národním památníkem hrdinů heydrichiády.
Za hezkého počasí můžete procházku po Novém Městě zakončit u Vltavy na náplavce, kde se pravidelně konají zajímavé akce. Pražské náplavky se v posledních letech staly oblíbeným místem Pražanů i návštěvníků města.

Vzpomínky na válečnou Prahu
Během období 2. světové války Praha patřila k těm šťastnějším evropským metropolím. Válečné běsnění ji příliš nepoznamenalo, proto dodnes můžeme obdivovat většinu jejích historických památek v původní podobě. Válka však i zde zanechala stopy a do určité míry změnila tvář města. Vydejte se s námi na místa s touto významnou částí naší historie úzce spjatá.

Kobyliská střelnice
Zajímavé místo a národní kulturní památka, kde moc turistů nepotkáte, se nachází na severním okraji Prahy. Kobyliská střelnice je známá hlavně jako hromadné popraviště, kde po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha denně popravovali desítky lidí. Po válce se stala pietním místem a památníkem protifašistického odboje. Zavzpomínat zde můžete třeba na významného českého spisovatele a dramatika Vladislava Vančuru nebo biskupa Gorazda, který ukrýval parašutisty zapojené do operace Anthropoid v kostele sv. Cyrila a Metoděje, kteří také skončili mezi popravenými.

Památník Operace Anthropoid
V pražské Libni, v místě, kde se 27. května 1942 odehrál atentát na Reinharda Heydricha, dnes stojí devítimetrový pomník, který připomíná statečnost těch, kteří zde stáli osudného květnového dne. Památník se nachází nedaleko autobusové zastávky Vychovatelna, kousek od nemocnice Na Bulovce, kde říšský protektor pár dnů po útoku zemřel.

Přiblížit se heydrichiádě v Chrámu svatých Cyrila a Metoděje
Bezprostředně po této události následovalo období teroru známé jako druhá heydrichiáda, kterou připomíná Národní památník hrdinů heydrichiády v kryptě pravoslavného kostela svatých Cyrila a Metoděje v blízkosti Karlova náměstí. Po atentátu v květnu 1942 se v kryptě ukrývalo 7 československých parašutistů, kteří zde zahynuli v boji s německou přesilou v červnu téhož roku.

Za Wintonovými „Vlaky naděje“
Nenápadným hrdinou tohoto smutného období dějin, jehož jméno je úzce spojeno s Prahou, byl Sir Nicholas Winton, jehož sochu najdete na Hlavním nádraží, přesněji na prvním nástupišti. Právě odtud odjížděly tzv. Wintonovy vlaky, které odvážely české židovské děti do Spojeného království krátce před vypuknutím války. Tuto pomoc organizoval právě Nicholas Winton a podařilo se mu tak zachránit 669 dětí před jistou smrtí ve vyhlazovacích táborech. Další připomínku této události, o níž se veřejnost dozvěděla až po mnoha desetiletích, najdete v chodbě vedoucí k nástupištím. Replika dveří původního vagonu vlaku s otisky dětských rukou na jedné straně a rukou dospělých na straně druhé symbolizuje smutné loučení rodičů s dětmi. Otisky dospělých rukou patří dvěma zachráněným Wintonovým dětem, které vznik památníku iniciovaly.

Český rozhlas
Pamětní deska na Vinohradské třídě připomíná jednu z epizod Pražského povstání, boj o Český rozhlas. Ten trval 4 dny a vyžádal si 170 obětí.

Za Janem Opletalem do Žitné ulice
Cestou od Českého rozhlasu na Karlovo náměstí, zhruba v polovině Žitné ulice se nachází pamětní deska věnovaná protestu proti nacistické okupaci ze dne 28. října 1939, při němž byl smrtelně postřelen student medicíny Jan Opletal. Demonstrace při jeho pohřbu 15. listopadu 1939 vyústily v uzavření českých vysokých škol nacisty, zatýkání studentů a popravě 9 představitelů studentských organizací.

Nové ikony Prahy
Jednou z nejhorších válečných epizod pro Prahu bylo bombardování spojenci 14. února 1945. Spojenecká letadla směřovala na Drážďany, ale vinou chybné navigace byly bomby svrženy blízko centra Prahy. Během náletu byla zničena a silně poškozena řada budov včetně Emauzského kláštera. V polovině 50. let 20. století proběhla jeho oprava, včetně rekonstrukce kostela, při níž byly původní věže zničené při náletu nahrazeny betonovými křídly s pozlacenými hroty, která se velmi brzy stala neodmyslitelnou součástí pražského panoramatu.
Na místě jednoho z činžovních domů, který padl za oběť spojeneckým bombám, vyrostla další ikonická stavba. Tančící dům na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí vzniknul v 90. letech na popud tehdejšího prezidenta Václava Havla a slovinského architekta Vlada Miluniće a dnes je jednou z nejfotografovanějších pražských staveb.

Smetanovo nábřeží – působivá architektura i připomínka slavného skladatele
Na první pohled možná není Smetanovo nábřeží tolik atraktivní jako pražské náplavky, ale při bližší návštěvě zjistíte, že široká povltavská ulice ukrývá několik jedinečných architektonických skvostů a turistických lákadel. A pokud k tomu přičtete nádherné výhledy na Karlův most a panorama Pražského hradu, nemůžete být procházkou po Smetanově nábřeží zklamáni.
Nábřeží na pravé straně Vltavy, nesoucí jméno velikána našich hudebních dějin, leží mezi mostem Legií a Karlovým mostem. S proslulým umělcem je tu spjato hned několik objektů, především monumentální novorenesanční palác Lažanských, původně vystavěný v roce 1863 pro hraběte Prokopa Lažanského. Jde o jednu z posledních pražských palácových staveb kombinujících v sobě reprezentativní šlechtické sídlo, činžovní dům a administrativní prostory. A právě zde měl na konci 60. let. 19. století svou hudební školu Bedřich Smetana. Vskutku inspirativní prostředí. Budovu ovšem nejvíce proslavila legendární kavárna Slavia s interiérem ve stylu art deco, která se záhy po svém vzniku stala tradičním místem setkávání herců, spisovatelů, výtvarníků a dalších intelektuálů.
Hned vedle najdete Centrum umění a designu SmetanaQ. Také zde si v přízemí či na předzahrádce můžete vychutnat skvělou kávu, navštívit lze showroom i obchod s českým designem a o patro výš pak umělecké ateliéry. Ve druhém poschodí vznikl komunitní prostor pro výstavy, workshopy, tiskové konference či přednášky a módní přehlídky. Třetí a nejvýznamnější institucí, která uchovává odkaz světoznámého skladatele, je Muzeum Bedřicha Smetany na Novotného lávce. Sama budova se řadí k nejkrásnějším novorenesančním stavbám v Praze. Nalézá se v sousedství Karlova mostu a náleží ke komplexu objektů dřívějších Staroměstských mlýnů. Expozice si zachovává klasickou monografickou podobu, zaměřenou na život a dílo zakladatele české národní hudby. Celkovou kompozici místa dotváří mistrova bronzová socha, jež byla před muzeem odhalena v roce 1984 u příležitosti stého výročí Smetanova úmrtí.
Kulturní zážitky lze následně probrat u dobrého jídla, třeba v sousedním Klubu Lávka. Jeden z nejdéle fungujících podniků svého druhu ve městě tvoří velký sál, restaurace, tančírna, chill out zóna, letní zahrádka a terasy. Pravidelně se tu pořádají divadelní představení, koncerty, firemní večírky, svatby, soukromé oslavy a nejrůznější kulturní a společenské akce. Pokochat se pražskými půvaby z neobvyklé perspektivy a zároveň zrelaxovat na klidné vltavské hladině pak umožňuje nedaleká půjčovna lodiček a šlapadel. Schody dolů k vodě se nachází u zastávky tramvají č. 17 a 18 – Národní divadlo.
Pokud ještě zůstaneme u zdejších architektonických lahůdek, nelze vynechat nepřehlédnutelný trojkřídlý dům zvaný Bellevue vystavěný ve stylu nizozemské novorenesance, jehož fasádu zdobí režné tmavočerveně natřené cihly. Dominantou budovy z poloviny 19. století je mohutná hranolová věž s nevšedním vysokým a štíhlým arkýřem na rohu. Vaší pozornosti by neměla uniknout ani zajímavá Krannerova kašna (pojmenovaná podle jejího autora – architekta Josefa Krannera) z roku 1850. Křehká novogotická stavba stojí uprostřed malého parčíku a má tvar vysoké fiály, která ční z nádrže osmicípého půdorysu. Nahoře pod baldachýnem je vsazena bronzová jezdecká socha císaře Františka I., okolo níž stojí ve dvou úrovních alegorické postavy představující ideální stavy (mír, hojnost), různé obory lidské činnosti a všechny tehdejší české kraje s městem Prahou. A perlička na závěr – doslova jen pár kroků od kašny, v Konviktské ulici, našla své místo rotunda Nalezení sv. Kříže z 12. století – jedna z nejstarších dochovaných staveb v metropoli.

Další články a tipy najdete na webu www.prague.eu.


Prague City Tourism
Arbesovo nám. 70/4/ Praha 5 / 150 00
tel.: 221 714 161, 221 714 714, vlastiveda@prague.eu
www.prazskevychazky.cz
Zaregistrujte se na www.prague.eu/newsletter a měsíční program vycházek Vám budeme pravidelně zasílat na Vaši e-mailovou adresu.
 


Obrázek č.0 Obrázek č.2 Obrázek č.3 Obrázek č.4 Obrázek č.5 Obrázek č.6 Obrázek č.7 Obrázek č.8 Obrázek č.9


Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.