Dnes je Starý Světlov už jen zřícenina hradu, který stojí 10 km jihozápadně od Vizovic. Ale za dávných časů to býval pěkný hrádek, jehož sláva vzkvétala. Ovšem jen do té doby, než se ho zmocnili loupeživí rytíři, kteří v okolí kradli a plenili statky a samoty. Svůj lup si schovávali na hradě. Okolní páni se na to nemohli dívat, a proto hrad od loupeživých rytířů odkoupili.
Loupežníci hrad opustili s tím, že se časem pro zakopané poklady vrátí. Čas plynul, hrad začal chátrat. Mezi lidmi se začalo šuškat o zakopaném pokladu a našli se i tací, kteří se ho snažili vykopat. Například tři sousedé Čada, Valerián a Petráš z Pozlovic. Kdosi jim poradil, že mají kopat tam, kde roste starý dub. Ovšem při kopání nesmí promluvit ani slovo. Vzali motyky a lopaty a pustili se do práce. Najednou se setmělo a strhla se hrozitánská vichřice. Nedbaje na to, kopali dál. Najednou Petráš narazil na kovové víko truhly, opatrně ho otevřel a všichni žasli. Truhla byla plná zlata. Čada se neudržel a vykřikl: „Zlato!“ Vtom se zablesklo a na okraji jámy se objevil škaredý čert a chystal se, že všechny tři pověsí na dubu. Prvního do svých pařátů chytil Petráše, který se dral z jámy ven, a už už mu nasazoval oprátku. Vtom Petráš zvolal: „Bože můj, pomoz mi.“ Náhle oblohou šlehl blesk a uhodil přímo do čertiska, jen kouř po něm zůstal. Všichni tři pak vzali nohy na ramena a utíkali do vesnice. A co se stalo s pokladem? Ten zůstal na hradě, a jestli ho nikdo nevykopal, tak je tam schovaný dodnes.
Božena Hrozivá
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
