Benátky, hlavní město Benátska, stojí na ostrovech mělké laguny. To je ale v Itálii, tedy dost daleko na sobotní výlet. U nás máme také Benátky, jenže s přívlastkem Moravské v Litovli, nad Jizerou nebo Pražské. Benátky, o kterých bude řeč, jsou Plzeňské.
Původní název Mlýnská strouha nebo Plzeňské Benátky dnes označuje již jen umělé jezírko v parkové úpravě mezi Pražskou ulicí a Štruncovými sady. Vodní plocha je připomínkou časů, kdy tudy protékala Mlýnská strouha do roku 1923. Bylo to deltové rameno řeky Radbuzy, začínající nad Královským jezem (asi 1635), dnes v místech lávky pro pěší. Přes strouhu vedl dřevěný Královský most a strouha tvořila předěl mezi městskými hradbami a Pražským Předměstím. Dalším mostem klenoucím se nad strouhou byl Červený, jako prodloužení dnešní Zbrojnické ulice. Úsek mezi mosty byl roku 1862 napřímen a již tehdy zván Šafaříkovy sady. Nejstarším přemostěním strouhy byl kamenný Pražský most (1520). Za ním strouha obtékala opevňovací bastion přes Panský jez. U dnes parkovacího domu Rychtářka ústila strouha do Soukenické valchy, dalšího deltového ramene, tentokrát řeky Mže. Řečiště plnilo řadu funkcí, náhon pro mlýn, valchu, ale také zásobovalo město vodou společně s vodárnou v dnešní Pražské ulici.
Strouha byla zasypána v důsledku regulace řeky Radbuzy (1921–1923), což mělo posílit hlavní tok řeky, a tím výkon vodní elektrárny. Ale také pro údajný nepořádek v korytě pomalého toku strouhy. Proti zasypání se zvedla vlna nevole, leč bezvýsledně. Naopak došlo k napřímení ulic z historického jádra. Naštěstí k zastavění tohoto území bloky činžáků již nedošlo. Po zasypání strouhy vznikl park coby součást okružních sadů. Připomínkou starých časů zůstaly jen odkryté kamenné oblouky Pražského mostu. Přestože byl sadový okruh nemovitou kulturní památkou, území bývalé Mlýnské strouhy poničila také stavba teplovodních kolektorů (1973–1977) a stavba silničního průtahu v Tyršově ulici (1980). K revitalizaci strouhy severně od Pražského mostu došlo v letech 2008–2010 podle návrhů Wilhelmové a Damece. Jejich počin byl oceněn 1. místem v soutěži Park roku 2010.
Vodárenská věž Plzeňských Benátek je dnes němým svědkem městského zařízení z 16. století. První zmínka o věži pochází z roku 1532. Přestavěna a zvýšena byla v letech 1845–1847 stavitelem Lexou a funkci vodárny zastávala do roku 1899. V roce 1922 byly sejmuty omítky, horní partie byly omítnuty břízolitem a věž byla osazena portálem z domu č. p. 197 v Prešovské ul. a došlo k úpravám v interiéru. V přízemí věže se dochoval druhotně umístěný gotický lomený vstupní portál, vzniklý někdy kolem roku 1500.
-lgs-, foto © autor; autor neznámý
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
